Domácí bohoslužby 26. 4. 2020

2. Neděle po Velikonocích

Domácí bohoslužby, Třebenice 26. dubna 2020

Malý návod k použití

Je dobré si svátečně sednout kolem stolu, do křesla, pod lampu. Text pročítáme pomalu, s pauzami, lépe číst vše nahlas, i když jsme sami (snad kromě kázání). V modlitbách může být prostor pro vlastní doplnění nebo ticho. Někde je vyznačené „(…)“, ale může být i jinde. Písně lze zpívat nebo text hlasitě předčítat. Ve zvukové nahrávce zní varhanní doprovod.

Je-li nás kolem stolu víc, je dobré po bohoslužbách povídat si, o právě prožité slavnosti nebo o něčem jiném.

Protože se počítá i se staršími, nejsou uváděny písně ze zpěvníku „Svítá“. Jsou vybrány spíše známé písně. V rodinách s dětmi, mají-li „Svíták“, lze uvedené písně nahradit nebo doplnit.

V mailu i na webových stránkách sboru najdete také adresu, na níž jsou tyto bohoslužby uloženy ve zvukové nahrávce, pořízené Milenou a Pavlem Klineckými a to včetně i varhanních doprovody uvedených písní. Pustíte-li si nahrávku, můžete si písně zpívat s doprovodem varhan.

Pozdrav

„Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.“

7 Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství. (Mt 5,7)

3 Tvoje milosrdenství mám před očima, řídím se tvou pravdou. (Ž 26,3)

Píseň „Už svítá jasný bílý den“ EZ (Evangelický zpěvník) 642

1. Už svítá jasný bílý den. / Já k Bohu v duchu pokorném / se modlím: tvá se vůle staň! /: Buď ty má stráž, buď ty můj Pán. :/

2. Ať na rtech nemám slovo zlé / a srdce záštím prolezlé / ať nezotročí pohled můj. /: Když marnost láká, při mně stůj. :/

3. Ať přímost mého jednání / přec tvrdosti se ubrání. / Co tělo chce, to zlom a ztiš. /: Hlad, žízeň nebuď na obtíž. :/

4. Až potom slunce zapadne / a tma se vkrade v soumrak dne, / všech břemen svých a strachu prost

/: zazpívám chválu za milost. :/

5. Buď chvála Otci našemu / a Synu jeho milému / i Duchu, v němž je útěcha /: budoucí, dnešní, odvěká. :/

Modlitba

Začíná naše nedělní modlitba, Hospodine, Otče náš

a my se soustřeďujeme na to, že ty jsi s námi, u nás, náš host i hostitel. To nás naplňuje radostí. Protože žít s tebou je lepší než žít bez tebe. Protože sdělená radost je dvojitá radost a sdělená bolest je poloviční bolest.

Tak ti přinášíme s díkem všechny své radosti: je jaro, máme snad co jíst a pít, jsme snad jakž takž zdraví, máme kde bydlet. Máme sousedy a přátele, máme řadu lidí, které máme rádi, stačí si vzpomenout. I v minulém týdnu vzpomínáme na všechna setkání, telefony, esemesky, povídání. Máme i co dělat, máme práci a máme snad i o co a koho mít zájem, starat se.

 Také přinášíme své bolesti: někdy nám není dobře, máme své nemoci, strachy, s lecčím si nevíme rady. I kolem nás je dost strachu, bolesti, nemocí. A také sobectví, lží, pomluv. Zlo nespí. A také leccos nezvládáme, děláme chyby, máme výčitky svědomí. Jestliže víme o tobě, o tvé lásce i moci a tak i pomoci, je to lepší. Děkujeme za to. A prosíme, odpusť nám naše viny, jako i my se snažíme odpustit těm, kteří se provinili proti nám nebo vůči druhým.  

Nyní tě prosíme, abychom z dnešních bohoslužeb přijali tvé slovo, tvou blízkost a tak i naději a radost. Amen.

Čtení z Bible  Mt 9,9-13

9 Když šel Ježíš odtud dál, viděl v celnici sedět člověka jménem Matouš a řekl mu: "Pojď za mnou!" On vstal a šel za ním. 10 Když potom seděl u stolu v domě, hle, mnoho celníků a jiných hříšníků stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky. 11 Farizeové to uviděli a řekli jeho učedníkům: "Jak to, že váš Mistr jí s celníky a hříšníky?" 12 On to uslyšel a řekl: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. 13 Jděte a učte se, co to je: Milosrdenství chci, a ne oběť“. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky." (Mt 9,9-13)

Zamyšlení (kázání)

Jak v dnešní době zní výraz „milosrdenství“? Je to něco dobrého, pro společnost potřebného, nebo něco, co budí nepříjemné pocity? Není to zbytečná otázka. Jsme svědky mnoha slov i činů, které hovoří ve prospěch milosrdenství, lidé si dovedou pomoci, odpustit, obětovat se, zkrátka být milosrdní. Na druhé straně se ozývají hlasy, že milosrdenství je škodlivé, je třeba myslet především na sebe. Vláda České republiky odmítá přijmout byť jediné dítě z uprchlického tábora, to je přesně opak milosrdenství. Ano, někteří jsou milosrdní, jiní nemilosrdní. Ti nemilosrdní se někdy označují za „rozumné, střízlivé, kteří myslí na své blízké“.

Otázka po milosrdenství nás přivedla k  názvu dnešní neděle. Druhá neděle po Velikonocích se jmenuje „Misericordias Domini“, to je „milosrdenství Boží“.

Je Bůh milosrdný? Člověk se tak ptá zejména v těžké situaci. Uprostřed přírodních pohrom, morů, zemětřesení a tsunami se milosrdenství Boží ztrácí. Také ve chvíli, kdy onemocní nebo umře někdo blízký, když se člověk pod svým trápením ohýbá až k zemi a nechápe, proč to Bůh dopustil. Takových zkušeností má člověk i celé lidstvo dost.

Přesto to všechno člověk většinou vidí Hospodina jako milosrdného. Jistě, někteří dostali od života naloženo tolik, že o milosrdném Bohu hovořit neumějí. Ale naopak víme o řadě těch, kteří o milosrdenství Božím vyprávějí s rozzářenýma očima, protože je znají na vlastní kůži, a přesto by s nimi člověk neměnil. Až se člověk diví: kde vzali tolik vděčnosti?

Bible řekne, že Bůh je milosrdný. A co my, jak odpovíme? Za sebe – a snad i za Milenu – mohu říci: přes všechna trápení ano, určitě je Bůh milosrdný. Je to tak?

Neděle se ovšem jmenuje latinsky. „Misericordia Domini“ (či „mizerikordijá dominí“). Latinské „cor“, druhý pád „cordis (čti „kor, kordis“) znamená srdce. Ale to předtím: „miseri“, to je to „milé srdce“? Miseri? Zní to – mizerně! Ano, je to mizerie, „miser“ znamená bídný, ubohý, žalný! Srdce při milosrdenství totiž trpí. Bolí ho, co vidí a je hnuto soucitem. Být milosrdný znamená, že člověka bolí to, co bolí druhého a rozhodne se s tím něco dělat. Neřekne „to je jeho problém“.

Možná už chápu, co je milosrdenství Boží: když uprostřed války, kdy se lidé zabíjejí navzájem, nebo uprostřed sobectví, zloby, nenávisti, kdy jeden škodí druhému, Boha bolí srdce, Bůh trpí tím, co lidé dokážou. Proto Pán života i smrti vstupuje do lidského trápení spolu s trápenými.

Text, který Milena četla jako základ kázání, je z evangelia podle Matouše. Vypráví, jak Ježíš povolal za učedníka – ano Matouše. Jako bychom četli z Matoušova vlastního životopisu. Matouš vypráví, co se stalo tenkrát, když se Matouš setkal s Ježíšem. Jsou to tři krátké příběhy, ten „náš“ je prostřední. V jednom Ježíš uzdraví ochrnutého, ale zbožní, ale tvrdí sousedé měli námitky. V dalším mají ti zbožní a nemilosrdní námitky, že Ježíš se nepostí. Prý kdo chce být duchovní vůdce, musí být alespoň trochu asketa. A ve třetím příběhu Ježíš zavolá Matouše, aby se stal jeho následovníkem, ale nemilosrdní spoluobčané opět měli námitky. Matouš byl výběrčí daní a ty nemá nikdo rád, navíc Matouš jako výběrčí musel spolupracovat s římskou okupační mocí.

Zkrátka Matouš byl člověk s nízkou důvěrou. K tomu, aby ho Ježíš pozval do kruhu učedníků, bylo třeba nejen rozumu, nýbrž – milosrdenství. Ti zbožní, slušní, ale tvrdí to nechápali. Ježíš chtěl měnit život Matoušův. K tomu bylo třeba soucitu. To se někdy nevyplácí. Ježíšův čin udělal Ježíšovi zle u spoluobčanů farizeů, protože s Matoušem se podle nich přátelit neměl, nebylo to obvyklé ani „rozumné“. To bylo Ježíšovo „misericordia“, milosrdenství. Jako kdyby dnes někdo daroval velký dar nikoli dětem z prestižní výběrové školy, nýbrž z děcáku, plném dětí z  nejsmutnějších sociálních poměrů, od nichž nikdo nic nečeká, jen jim chce udělat radost. Nebo jako když země přijme děti z uprchlických táborů, aniž by od nich musela zákonitě očekávat levné pracovní síly nebo geniální mozky. Prostě misericordia, spolutrpící srdce.  

„Milosrdenství chci, ne oběti“, říká Ježíš. Jako by říkal: „Oběti nežádám od druhých, oběti přináším sám.“ Tak rozumím Ježíšovu slovu: Bůh nechce, aby lidé obětovali jemu, nýbrž aby uměli něco obětovat druhým.

Dnešní neděle se jmenuje podle žalmu: „Hospodinova milosrdenství je plná země“ (Ž 89,2). Je Božího milosrdenství plná země? Zkusme odpovědět každý sám.

Ale jedno je jisté: bude-li lidské milosrdenství vůči druhým právě tak soucitné i nerozumné jako milosrdenství Ježíšovo, celá země, nejen ta naše, země česká, domov můj, bude Božího milosrdenství ještě plnější. Amen.

Píseň „Když tys mne, Otče, miloval“, EZ 474

1. Když tys mne, Otče, miloval, / pak právem očekáváš, / že přijmu bližní, ježs mi dal; /: vést k lásce nepřestáváš. :/

2. Mým bližním je vždy právě ten, / kdo ve své bídě hyne, / je hladov, zbit a opuštěn, /: krev z jeho ran se řine. :/

3. Můj bližní snáší věznění, / snad za svůj přečin pyká, / chci zmírnit jeho soužení /: a nést s ním jeho muka. :/

4. Mé rámě, Bože, posilni, / ať na pomoc všem spěje / a před druhým se nepyšní /: kde propast hříchu zeje. :/

5. Můj Přítel za mne na kříž šel / a za svého mě přijal, / když já jsem v duši prázdno měl /: a Boží milost neznal. :/

6. Můj božský Bratře, příklad tvůj / mě navždy zavazuje, / chci za světit ti život svůj, :/ pro tebe srdce bije. :/

Oznámení

·         Bohoslužby příští se budou konat již společně: v Třebenicích od 10 hodin, v Lovosicích od 8.30. Smí nás být nejvýše 15. Prosíme proto ty, kteří někdy jezdí do Lovosic, aby přišli tam, tam nás bývá čtyři, pět, někdy sedm. V Třebenicích nás, jak doufáme, také nebude „nad limit“. Tak přijďte, kdo budete chtít, přijďte zkusit Lovosice v 8.30! Musíme mít roušky, držet rozestupy (kromě rodinných příslušníků). U vchodu bude desinfekce k povinnému použití.  

·         Podle nařízení se ovšem nebudou konat žádná další setkání v týdnu pro děti ani pro dospělé.

·         Na internetu lze sledovat on-line vysílání a videozáznamy bohoslužeb naší církve (www.e-cirkev.cz/online-bohosluzby, pravidelné denní úvahy: https://soundcloud.com/user-41012488 , varhanní doprovody písní z Evangelického zpěvníku: https://soundcloud.com/user-41012488/sets/evangelicky-zpevnik-doprovody, kompletní rozcestník: https://www.e-cirkev.cz/clanek/6621-Cirkev-doma/index.htm.

·         Farář je připraven s vámi hovořit na telefonu (411 130 103) i na mailu.

·         Prosíme, myslete na dary pro potřeby sboru a církve: dary posílejte dary na konto sboru u banky FIO, (číslo účtu 2801233997 / 2010). Dar místo nedělních sbírek bude mít ve zprávě pro příjemce „SBOR“, dar pro Jeronymovu jednotu, stavební potřeby celé církve, tam bude mít „JJ“. Posílejte své dary pro každý účel zvlášť, abychom je odlišili. A… děkujeme!

Přímluvy + Modlitba Páně

Pane Ježíši Kriste, myslíme v této chvíli na ty, jimž schází milosrdenství. Myslíme na děti bez rodičů, na rodiče, kteří ztratili své děti. Na chudé, na ty, kteří přišli o práci, nebo je někdo okradl. Na nemocné, umírající i pozůstalé. Na všechny, kteří trpí v zemích s diktaturou, na vězněné, mizející, týrané. Na země, kde je sucho, hlad, válka nebo u moci diktátor.

Myslíme na všechny, kteří milosrdenství nesou dál: diakonické, charitativní, neziskové organizace v celém světě i u nás: myslíme na pracovníky Adry, Člověka v tísni, na nemocnici Whisper v Ugandě, na všechny pomáhají. Myslíme na obránce lidských práv, práv žen, náboženských i jiným menšin.

Myslíme i na ty, kteří milosrdenství neuznávají, dokonce se ho bojí a bojují proti němu. Prosíme, obrať jejich srdce k dobrému.

Otče náš,

který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé.

Přijď království tvé.

Buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi.

Chléb náš vezdejší, dej nám dnes.

A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.

A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.

Neboť tvé jest království, i moc, i sláva na věky. Amen.

Požehnání

Láska Pána Ježíše ať se vás zmocní,

síla Pána Ježíše ať posílí vás v jeho službě

radost Pána Ježíše ať naplní vaše srdce

A požehnání všemohoucího Boha

Otce i Syna i Ducha svatého

buď mezi vámi a zůstaň s vámi navždy. (Požehnání Anglikánské církve)

 I kdyby ustoupily hory a pohnuly se pahorky, moje milosrdenství od tebe neustoupí a smlouva mého pokoje se nepohne, praví Hospodin, tvůj slitovník." (Iz 54,10)

Píseň „Pomoz mi, můj Pane“ EZ 384

1. Pomoz mi, můj Pane, / abych nežil planě, / abych nežil planě tam, / kde chceš mne mít.

2. Pomoz, Pane milý, / abych měl dost síly, / abych měl dost síly / bližním odpustit.

3. Pomoz, když se bojím, / ať vždy pevně stojím, / ať vždy pevně stojím / tam, kde nutný jsem.

4. Pane, slyš mé přání, / vzdal vše, co mi brání, / vzdal vše, co mi brání / být tvým člověkem.

Datum: |
Nechci nic propásnout
Z Církve ČCE
#

#

#

#

#

Administrace