Nedělní domácí bohoslužby 18. 10. 2020

Domácí bohoslužby, Třebenice 18. října 2020

Malý návod k použití

Je dobré si svátečně sednout kolem stolu, do křesla, pod lampu. Text pročítáme pomalu, s pauzami, lépe číst vše nahlas, i když jsme sami (snad kromě kázání). V modlitbách může být prostor pro vlastní doplnění nebo ticho. Někde je vyznačené „(…)“, ale může být i jinde. Písně lze zpívat nebo text hlasitě předčítat. Ve zvukové nahrávce zní varhanní doprovod.

Je-li nás kolem stolu víc, je dobré po bohoslužbách povídat si, o právě prožité slavnosti nebo o něčem jiném.

Protože se počítá i se staršími, nejsou uváděny písně ze zpěvníku „Svítá“. Jsou vybrány spíše známé písně. V rodinách s dětmi, mají-li „Svíták“, lze uvedené písně nahradit nebo doplnit.

V mailu i na webových stránkách sboru najdete také adresu, na níž jsou tyto bohoslužby uloženy ve zvukové nahrávce, pořízené Milenou a Pavlem Klineckými a to včetně i varhanních doprovody uvedených písní. Pustíte-li si nahrávku, můžete si písně zpívat s doprovodem varhan.

Pozdrav

 „Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.“

Milost vám a pokoj, od Boha, Otce našeho a Pána Ježíše Krista.

10 Hospodinova bázeň je čistá, obstojí navždy. Hospodinovy řády jsou pravda, jsou nejvýš spravedlivé, 11 nad zlato vzácnější, nad množství ryzího zlata, sladší než med, než včelí med z plástve.  (Ž 19,10-11)

PÍSEŇ „UŽ SVÍTÁ JASNÝ BÍLÝ DEN“ EZ (EVANGELICKÝ ZPĚVNÍK) 642

1. Už svítá jasný bílý den. / Já k Bohu v duchu pokorném / se modlím: tvá se vůle staň! /: Buď ty má stráž, buď ty můj Pán. :/

2. Ať na rtech nemám slovo zlé / a srdce záštím prolezlé / ať nezotročí pohled můj. /: Když marnost láká, při mně stůj. :/

3. Ať přímost mého jednání / přec tvrdosti se ubrání. / Co tělo chce, to zlom a ztiš. /: Hlad, žízeň nebuď na obtíž. :/

4. Až potom slunce zapadne / a tma se vkrade v soumrak dne, / všech břemen svých a strachu prost

/: zazpívám chválu za milost. :/

5. Buď chvála Otci našemu / a Synu jeho milému / i Duchu, v němž je útěcha /: budoucí, dnešní, odvěká. :/

Modlitba

Hospodine, Otče náš,

zase je neděle a my zase, jako na jaře, nemůžeme do kostela, jak jsme zvyklí. Mrzí nás to, rádi bychom společně zpívali, modlili se a četli z Bible.

To hlavní však zůstalo: je to Tvá přítomnost s námi. Přiznáváme, že na ni někdy nemyslíme, že jí někdy příliš nevěříme – to když na nás dolehnou těžkosti. Ale právě tehdy jsi s námi nejvíc, nám nejblíže. O tom je přece celý Nový zákon, celé evangelium.

Děkujeme Ti, že máme v tobě blízkého Pomocníka. Děkujeme, že se k tobě smíme obracet, když je nám těžko. Děkujeme, že máme ústa k modlitbám i k písničkám. Děkujeme, že máme naději, že projdeme celým životem až do tvé nejtěsnější blízkosti – do Tvého království.

Nyní tě prosíme, abychom z dnešních bohoslužeb přijali tvé slovo, tvou blízkost a tak i naději a radost. Amen.

Čtení z Bible:  Jan 18,33-38

33 Pilát vešel opět do svého paláce, zavolal Ježíše a řekl mu: "Ty jsi král židovský?" 34 Ježíš odpověděl: "Říkáš to sám od sebe, nebo ti to o mně řekli jiní?" 35 Pilát odpověděl: "Jsem snad žid? Tvůj národ a velekněží mi tě vydali. Čím ses provinil?" 36 Ježíš řekl: "Moje království není z tohoto světa. Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán Židům; mé království však není odtud." 37 Pilát mu řekl: "Jsi tedy přece král?" Ježíš odpověděl: "Ty sám říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas." 38 Pilát mu řekl: "Co je pravda?" Po těch slovech vyšel opět k Židům a řekl jim: "Já na něm žádnou vinu nenalézám.

Jan 14,6

6 Ježíš (mu) odpověděl: "Já jsem ta cesta, pravda i život.“  

Zamyšlení (kázání)

V Janově evangeliu čteme o dvou chvílích z Ježíšova života, které ostatní evangelisté neuvádějí. Tou první je slavné a krásné Ježíšovo slovo „Já jsem ta cesta, i pravda i život.“ Druhou je příhoda při výslechu Ježíše římským místodržícím Pilátem, kdy Ježíš pronese, že přišel na svět proto, aby vydal svědectví pravdě, a Pilát na to opáčí: „A co to je, pravda?“

Pravda je pojem dnes velmi diskutovaný. Prezident Václav Havel kdysi řekl, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí, bylo to slovo silné a nosné a zdálo se, že to je nadčasové. A dnes se tento výrok stává často terčem posměchu, a pravda a láska veličiny pohrdané. Na prezidentské standartě, která visí na Pražském hradu, je-li přítomen prezident, stojí „Pravda vítězí“. Nejznámější slovo Mistra Jana Husa zní: „Protož, věrný křesťane, hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti: neboť pravda tě vysvobodí od hříchu, od ďábla, od smrti duše a konečně od smrti věčné...“ A naše situace? Kolem nás létají pravdy i lži, kříží se a křižují, protiřečí si, záplava dezinformací často organizovaně ve velkém produkovaných nás staví do pozice Piláta: co je pravda? Jak ji poznám? Kdo má pravdu? Dnešní doba se někdy nazývá dobou „postpravdivou“, protože, zdá se, otázku „co je pravda“, předběhla jiná: „co je hlasitěji slyšet“.

Je zajímavé, že první tři evangelisté, Matouš, Marek a Lukáš, se bez pojmu pravda obešli. Jen Marek na jediném místě je vloží do úst uzdravené ženy. Zato Jan, mladší o několik desítek let, užívá toto slovo 21x a většinou právě v ústech Ježíšových. Jan své evangelium píše v jiné, pozdější době, kolem přelomu prvního a druhého století, a do prostředí, kde slovo pravda hrálo důležitou roli, právě jako pro nás dnes.

Co je pravda? Třeba v dnešní epidemii: jsou pravdivé katastrofické scénáře nebo ty volnější? Čeho se máme držet? Tady se vyplatí slyšet zdravý rozum, být opatrný, pokusit se zjistit, která zpráva či prognóza je bližší skutečnosti, kdo ji vyslovil a na základě jakých dat. Ale Janovo evangelium má na mysli jinou otázku. Pravda, o níž mluví Ježíš, nepotvrzuje ani nevyvrací zjištěná fakta a data. Je odpovědí na otázku „co je v životě důležité, co nejdůležitější“. Také „o co se v životě opřít, na co spolehnout, kam zakotvit svou naději“. To je pravda.

Nechme stranou varianty odpovědí, s nimiž Ježíšův výrok polemizuje. Vždyť to známe: mnozí, i my sami, tvrdí „já mám pravdu – ty ji nemáš“. A hádají se, nenávidí se, bojují proti sobě. Jenže my pravdu nemáme. Nikdo, ani já ani ty. Nikdo nemá pravdu. Dobře řekl filosof Emanuel Rádl, že my lidé (nikdo) nemáme pravdu, ale pravda má nás.

A tu řekne Ježíš: „já jsem vydal svědectví pravdě, proto jsem přišel na svět“. A „já jsem ta cesta i pravda, život sám“. Najednou tu máme celý život Ježíšův, vše, co o něm čteme, co udělal, co řekl, jak se choval. Jak jednal s druhými lidmi, s hříšníky, jak odpouštěl těm, jimž bylo co odpustit. Jak pomáhal potřebným, jak se zajímal o jejich tělesné i duševní potřeby. Jak se nebál mocných a nepodléhal jim. Jak vysoko kladl modlitbu, aniž by z ní dělal jediný možný životní smysl. Jakou viděl naději, která nekončí s posledním dnem člověka na zemi. Jak odolával pokušení, která se na něho lepila možná víc než na druhé lidi.

Tak to je Ježíšovo křesťanství. To je naše náboženství, pravda o životě, kterou sdílíme. To je život sám i jeho cesta: namísto úniku do „duchovních sfér“ – prostá modlitba. Namísto hledání zásvětných souvislostí – prostá naděje na Království Boží. Namísto vytváření přísných dogmatik, co se smí a co se nesmí – prosté odpuštění, nezřeknutí se hříšníka, nýbrž jeho přijetí. „Milovat hříšníka a nenávidět hřích“, jak řekl Aurelius Augustin. Namísto odmítání potřebného ze strachu nebo obavy o vlastní pohodlí a bezpečí – jeho prosté přijetí v lásce.

Když Pilát položil tu skeptickou otázku „co je pravda“, asi neznal Ježíšovu odpověď. Vzápětí pronesl nadějnou myšlenku: „Já na něm žádnou vinu nenalézám.“ (J 18,38) Tím se pravdě hodně přiblížil. Jenže ji nedokázal uskutečnit, o pár veršů později čteme „Tu jim ho vydal, aby byl ukřižován“ (J 19,16). V té chvíli se propadl směrem k opaku pravdy.

Vím, že toto zamyšlení nepřineslo odpověď na otázku, kde hledat správná fakta o epidemii, o prognózách, o lidech, kteří dostali za úkol řídit společnost v těžké době. Ale to jsme od Bible čekat nemohli. Ale dostali jsme něco jiného: odpověď na otázku, co je v záplavě těch pochyb i pochybných myšlenek opravdu pevné a smysluplné. „Já jsem ta cesta i pravda i život sám.“ Jak by Ježíš vnitřně i vnějšně zvládal koronakrizi? Měl by strach? Jak by trávil svůj čas? Pomáhal by lidem kolem sebe? Modlil by se?

To není apel a výzva, už vůbec ne příkaz. Jen inspirace. Ale dobrá, ne?

PÍSEŇ „POMOZ MI, MŮJ PANE“ EZ 384

1. Pomoz mi, můj Pane, / abych nežil planě, / abych nežil planě tam, / kde chceš mne mít.

2. Pomoz, Pane milý, / abych měl dost síly, / abych měl dost síly / bližním odpustit.

3. Pomoz, když se bojím, / ať vždy pevně stojím, / ať vždy pevně stojím / tam, kde nutný jsem.

4. Pane, slyš mé přání, / vzdal vše, co mi brání, / vzdal vše, co mi brání / být tvým člověkem.

Oznámení

·         Bohoslužby v Třebenicích ani v Lovosicích se do odvolání nekonají. Nebudou se konat ani žádná setkání v týdnu pro děti ani pro dospělé.

·         Na internetu lze sledovat on-line vysílání a videozáznamy bohoslužeb naší církve (www.e-cirkev.cz/online-bohosluzby,

.         varhanní doprovody písní z Evangelického zpěvníku: https://soundcloud.com/ecirkev/sets/evangelicky-zpevnik-doprovody nebo: 

https://drive.google.com/drive/folders/1PKDvcivoorxHxc7T7u5Tq2cbmdKKMqlH

.          kompletní rozcestník: https://www.e-cirkev.cz/clanek/6621-Cirkev-doma/index.htm.

.          informace o aktuálních opatřeních pro život církve: https://www.ustredicce.cz/clanek/6478-Aktualizovane-informace-o-mimoradnych-opatrenich/index.htm

·         Farář je připraven s vámi hovořit na telefonu (411 130 103) i na mailu.

·         Prosíme, myslete na dary pro potřeby sboru a církve: dary posílejte dary na konto sboru u banky FIO, (číslo účtu 2801233997 / 2010). Dar místo nedělních sbírek bude vhodné označit ve zprávě pro příjemce „SBOR“. Děkujeme, že na svůj sbor myslíte.

Přímluvy + Modlitba Páně

Spolu s celou církví a jejími představiteli dnes ve svých přímluvách myslíme především na:

nemocné, umírající, ty, kterým zemřel blízký člověk, pracovníky ve zdravotnictví, Diakonii, Charitě, sociálních službách, ty, kdo o nemocné pečují doma

pracovníky církví, kteří šíří naději evangelia do míst, kde naděje chybí, ty, kdo povzbuzují sebe i ostatní vzdor šířící se nemoci, žáky, studenty, jejich rodiče, učitele, své rodiny, své blízké a přátele, i sami za sebe, trpící v uprchlických táborech, trpící a vězněné v zemích, kde vládne strach a násilí.

To vše v naději, že Kristus zvítězil nad smrtí. A proto – ať žijeme či umíráme – ani zlá nemoc nezruší jeho vztah k nám.

Společně se modlíme v modlitbě Páně:

Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší, dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé jest království, i moc, i sláva na věky. Amen.

Požehnání

Všechno je vaše, ať svět nebo život nebo smrt, přítomnost nebo budoucnost, všechno je vaše, vy pak jste Kristovi a Kristus je Boží. Sám Pán pokoje ať vám uděluje pokoj vždycky a ve všem. Pán se všemi vámi. Amen. (1K 3,22 + 2Te 3,16)

Píseň „PANE, DNEŠEK JE DEN CHVÁLY“ EZ 442

1. Pane, dnešek je den chvály, / dnes ti chceme děkovat; / rádi bychom vyzpívali / dík za to, že nás máš rád.

2. Pane, dnes zvlášť děkujeme / za tvé evangelium. / Dej, ať nezůstane němé, / ať potěší každý dům.

3. Pane, dnes ať nám všem zazní / slovo, které pomáhá; / těm, kdo zdoláni jsou bázní, / ať se vrátí odvaha.

4. Pane, dnes je tolik lidí, / co nevědí kudy kam. / Dej, ať aspoň na krok vidí, / ať nikdo z nich není sám.

5. Pane, dnes toužíme vědět, / na čem nejvíc záleží. / Ukaž nám, co potřebné je / a co je jen přítěží.

6. Pane, naplň pravým mírem / srdce svého stvoření, / ať náš hřích už v světě širém / tvoji vůli nemění.

 

 

Datum: 16. 10. 2020 |
Nechci nic propásnout
Z Církve ČCE
#

#

#

#

#

Administrace