Bohoslužby 1. listopadu 2020

Domácí bohoslužby, Třebenice 1. 11. 2020

Malý návod k použití

Je dobré si připravit sváteční chvíli. Je dobré text číst nahlas, pomalu, s pauzami. V modlitbách může být prostor pro vlastní doplnění nebo ticho, lze zařadit kamkoli. Písně lze zpívat nebo text hlasitě předčítat. Ve zvukové nahrávce zní varhanní doprovod.

Je-li vás víc, můžete si po bohoslužbách povídat o nich i o něčem jiném.

Nejsou uváděny písně ze zpěvníku „Svítá“, jsou vybrány známější písně z Evangelického zpěvníku. Máte-li „Svíták“, lze uvedené písně nahradit nebo doplnit.

V mailu i na webových stránkách sboru najdete také adresu, na níž jsou tyto bohoslužby uloženy ve zvukové nahrávce, pořízené Milenou a Pavlem Klineckými a to včetně varhanních doprovodů písní. Pustíte-li si nahrávku, můžete si písně zpívat s doprovodem.

Pozdrav

 „Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.“

Milost vám a pokoj, od Boha, Otce našeho a Pána Ježíše Krista.

Přistupte, klaňme se, klekněme, skloňme kolena před Hospodinem, který nás učinil. On je náš Bůh, my lid, jejž on pase, ovce, jež vodí svou rukou. (Ž 95,6-7)

PÍSEŇ „Pán Bůh je přítomen“ EZ (Evangelický zpěvník) 166

1. Pán Bůh je přítomen, / klanějme se jemu, / přistupujme s bázní k němu! / Bůh je mezi námi! / Ztiš se s uctivostí, / srdce, s čistou upřímností! / On buď jen veleben, / v Bohu život máme, / jemu čest vzdáváme.

2. Pán Bůh je přítomen! / Před ním bez přestání / nebeské se sbory klaní. / Svatý, svatý, svatý, / andělé mu pějí, / slávu jeho vyprávějí. / Též i k nám rač se sám, / Pane, nakloniti, / když tě chceme ctíti.

3. Velebný a svatý / Bože, slavit tebe / toužíme, jak ctí tě nebe. / Před tvým obličejem / chceme vždycky chodit, / rač nás v Duchu, v pravdě vodit, / ať se jen den jak den / v tobě těšit smíme / a tě velebíme.

4. Sprostné si nás učiň, / pokorné a vroucí, / ať tvé lásky slunce skvoucí / hřeje nás, nám svítí, / ať jen tobě, Pane, / radostně se odevzdáme. / Skloň se k nám již ty sám, / přijmi děkování / za své slitování.

Modlitba

Otče náš,

Pane světa, ohlížíme se nazpět po minulém týdnu a připomínáme si, co jsme prožili. S vděčností vzpomínáme na dobré věci, jež jsme mohli užívat: tak přijímáme čas i vzduch, přírodu i lidi, své schopnosti i přátelství a lásku těch druhých. Jsme součástí tohoto světa, který je dobrý, přes všechny bolesti a soužení.

Vzpomínáme i na věci zlé. Jsme tísněni epidemií i opatřeními, která nás omezují, obavami o své blízké i sami o sebe. Někdy jsme tísněni zklamáními, která nám způsobili druzí, od nichž jsme to opravdu nečekali. A také jsme tísněni špatným svědomím, protože i my jsme zklamali nebo pohněvali ty kolem sebe.

Přiznáváme, že nerozumíme zlému okolo nás i v sobě. Nerozumíme trápení lidí uprostřed válek, nemocí, hladu a bídy, nerozumíme svému trápení, které je možná menší, ale vysiluje nás, připravuje o čas, o dobrý vztah k lidem i o naději.

Ale víme, nebo alespoň tušíme, že u tebe je pomoc, posila, odpověď. Tak se v modlitbě stavíme před tebe a chceme pocítit tvoji moc, porozumět tvému slovu. Chceme zde být jako ti, kteří znají své místo i svůj úkol a dovedou jej naplnit. Proto prosíme o tvého Ducha. Amen.

Čtení z Bible:  Koloským 2, 2-3

Chci, abyste povzbuzeni v srdci a spojeni láskou hluboce pochopili a plně poznali Boží tajemství, jímž je Kristus; 3 v něm jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání.

Zamyšlení (kázání)

Obrazem i projevem života je pohyb. Že člověk žije, poznáme podle zvedání hrudníku, případně podle pohybu očních zorniček. Všechna slovesa, která hovoří o životě, se nějak týkají pohybu těla i mysli, posunu v prostoru nebo v názorech.

Život křesťana se pohybuje zvláštním způsobem: dopředu i zpět. Základní pohyb je dopředu, odněkud někam, k cíli. To není samozřejmé, jsou životní koncepty i filosofie, v nichž se počítá s pohybem nahodilým i chaotickým, nebo zase v kruhu, po spirále, jako by se vše vracelo vždy znovu k začátku. Biblická víra, staro- i novozákonní však míří od počátku k cíli: od stvoření, od zrození k Božímu království. To je pohyb dopředu.

Současně nás biblická víra pořád vrací zpět, k začátkům. Co jiného je naše čtení stařičkých textů, opakování modlitby Páně z prvního století a vyznání víry z pátého století? Jako bychom si měli stále znovu připomínat, kde se to vše vzalo, kdo a čím a jak do nás vložil onu základní životní orientaci zvanou „křesťanská víra“. A nestačí nám, že se o to postarali naši rodiče a prarodiče, a evangeličtí učitelé a Hus a Komenský a Luther, pořád sestupujeme opravdu k pramenům, k začátkům.

Tak je život křesťana cestou kupředu s neustálým ohlížením zpět. Porovnáváme své kroky dopředu s cestou, kterou ušla církev v minulosti. To je správné, vynechat jeden směr se nevyplatí. Jsou skupiny, i křesťanské, které si z obou směrů vybraly jen jeden. Některé kráčí jen kupředu a neohlížejí se, jsou fascinovány vizí, kterou si vytvořili, nehledí napravo, nalevo, ani za sebe, protože vědí. Často jim říkáme sekty. A často škodí, nemajíce zpětnou vazbu. Jiné se ohlížejí jen nazpět, někdy jim říkáme ultrakonzervativci, ti škodí zhusta ještě víc.

Epištola do Kolos je takovým popisem cesty dopředu se stálým ohlížením nazpět. Dva verše, základ kázání, tuto cestu ilustrují v maximální zkratce.

Všechno začíná „povzbuzením v srdci“. Kde je vzít? To se člověk musí vrátit, možná do svého dětství, k rodičům a prarodičům, kteří ho vodili do kostela a učili ho modlit se. Ke vzpomínkám, v nichž svítilo světlo Boží lásky, kdy se zdálo všechno jasnější a srozumitelnější. K Bibli, která zachycuje zkušenosti s Božím povzbuzením, zkušenosti milionů lidí v mnoha staletích a generacích. Zkušenosti s tím, že „Pán Bůh je přítomen, klanějme se jemu“ (EZ 166). Někdy je třeba obrátit zrak do minulosti a do vzpomínek.

A „spojeni láskou“. Tady apoštol zase vykračuje kupředu. Současný život vždy spojuje. Že to dnes tak není, protože máme izolaci kvůli epidemii? Že v rozdělené společnosti kypí často nenávist a nízké pudy, utržené ze řetězu? To jen moc čteme facebook … Stačí se dívat hlouběji. Najdeme mnoho lidí blízkých názory, mnoho obětavosti, odpuštění. Láska, jejíž pomocí jsou spojeni ti, které apoštol oslovuje, to není jen sympatie nebo zamilovanost. Je to láska Boží, přemáhající lidské rozdíly i nesympatie. Ale je třeba mít otevřené oči, hlavně ty vnitřní.

Dalším krokem kupředu je „plné poznání Božího tajemství“. Tady jde o hodně: „plně poznat Boží tajemství“ znamená všemu rozumět, vše chápat, do všeho vidět a nic nevynechat! To přece nejde!? Do všeho vidět a ovšem spolurozhodovat chtěl Adam s Evou, být jako bohové, znajíce dobré i zlé, jasně, a jak to dopadlo!

Jenže tady je tím tajemstvím Kristus. Nikdo méně a nic více. Proto o něm řekli, že je vtělený Bůh. Protože vše, co jste chtěli, mohli a potřebovali vědět o Bohu, najdete v něm. Nemusíte se trmácet do nebe, nemusíte šplhat po žebříku dobrých skutků nebo duchovní dokonalosti. Boží tajemství, „mystérium“ je v tom člověku z Galileje, který chodil mezi lidi i byl sám, navštěvoval chudé i bohaté, vzdělané i analfabety, zdravé i nemocné, pomáhal, odpouštěl, nepočítal křivdy, neřekl, že už udělal dost. Špatně dopadl – a přesto vyhrál vše. Takhle prosté je Boží tajemství, …

… a takhle podivné! Čtenář epištoly by čekal víc. Když „plné poznání Božího tajemství“, tak nějaké zasvěcení, dlouhá příprava, potom blesk z nebe a osvícení. A zatím – tak obyčejný a současně tak zvláštní život a životní příklad!

Kristus… Co pro nás znamená, kdo to je? Postava z dějin? Jistě, žádný mýtus, byť jistě mýtizovaný. Životní vzor? Jistě, i když nedostižný. Symbol našeho náboženství? Ale jistě, i když to je to nejmenší. Spasitel? Nu ano, ale co to znamená? Vykupitel? Ale ano, ale je to slovo ze starých časů, my dnes vykupujeme nanejvýš obchody, když máme obavu, že nám zboží vykoupí někdo jiný.

„Kristus, v němž jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání.“ Toto je Kristus: veškerý poklad toho, co jsme chtěli vědět a znát, co jsme chtěli pochopit, k čemu dozrát. Moudrost a poznání. On je vše, co v životě hledáme a co můžeme a máme najít.

Ale nepřijde to hned. „Plně poznat Boží tajemství, jímž je Kristus; v němž jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání“ je dlouhá cesta, úkol do konce života. Ale víme, kam jít dopředu i nazpátek: k evangeliu o Kristu a za Kristem do království Božího. Amen.

PÍSEŇ „Ježíši můj milý“ EZ 472

1. Ježíši můj milý, / dárce světla, síly, / Kriste, slávo má! / Když se srdce leká, / dlouho pomoc čeká, / po tobě se ptá. / Kriste, Boží Beránku, / žádná síla nevýslovná / se ti nevyrovná.

2. Ochráněn tvým štítem, / jsem i v boji lítém / s tebou bezpečen. / Ať se ďábel vzteká, / nic mne nepoleká, / mám-li tebe jen. / Ať se všechno otřásá, / ať zlo táhne v plné zbroji, / Ježíš při mně stojí.

3. Přesto vše, co drtí, / navzdory i smrti, / navzdor bázni zlé; / ať hřmí bouře divá, / mé srdce si zpívá, / nic jím nepohne. / Boží moc mne podrží, / aby to, co sílu bralo, / přece ztroskotalo.

4. Co jsou všechny skvosty, / ty, Ježíši prostý, / moje radost jsi. / Čím jsou pocty světa, / hned je po nich veta, / mne už netěší. / Ani kříž a potupa, / od tebe, Ježíši svatý, / mne už neodvrátí.

5. Loučím se už navždy, / s tím, čím svět mne dráždí, / neláká mne nic. / Loučím se už s hříchy, / smyl je Ježíš tichý, / netíží mne víc. / Nepřitahuje mne už / pýcha, nádhera a sláva, / Ježíš víc mi dává.

6. Nelituji toho, / protože mi mnoho / Mistr můj chce dát. /Kdo se pro něj vzdává, / tomu Ježíš dává / více nastokrát. / I když snáším posměch snad, / povede mne dále k cíli / Ježíš, Pán můj milý.

Oznámení

- Bohoslužby v Třebenicích ani v Lovosicích se do odvolání nekonají. Nebudou se konat ani žádná setkání v týdnu pro děti ani pro dospělé.

- Pravidelná každoroční benefiční aukce Diakonie Litoměřice, se letos uskuteční „online“, po internetu. Výstava dražených prací proběhne od 1. do 5. listopadu, bude zakončena večerem 5. listopadu ve 21.00, kdy se bude konat dražba pod vedením paní Chantal Poullain. 

- Na internetu lze sledovat on-line vysílání a videozáznamy bohoslužeb naší církve (www.e-cirkev.cz/online-bohosluzby,

varhanní doprovody písní z Evangelického zpěvníku: https://soundcloud.com/ecirkev/sets/evangelicky-zpevnik-doprovody

nebo: https://drive.google.com/drive/folders/1PKDvcivoorxHxc7T7u5Tq2cbmdKKMqlH

kompletní rozcestník: https://www.e-cirkev.cz/clanek/6621-Cirkev-doma/index.htm.

informace o aktuálních opatřeních pro život církve: https://www.ustredicce.cz/clanek/6478-Aktualizovane-informace-o-mimoradnych-opatrenich/index.htm

- Farář je připraven s vámi hovořit na telefonu (411 130 103) i na mailu.

- Dnešní sbírka je celocírkevní – na podporu „Jubilejního tolerančního daru“. Tímhle starým názvem se označuje fond, z něhož se sborům půjčují prostředky na náhlé stavební a technické opravy. Půjčky jsou bezúročné, jejich pomocí sbory zachraňují havárie a další nutné a neplánované opravy a investice. Prosíme, chcete-li dnešní sbírkou na tento dar přispět, napište do zprávy pro příjemce „JTD“, tak poznáme vědět, že peníze se mají odevzdat na tento fond celé církve.  

- Myslete, prosíme, i na dary pro potřeby našeho sboru: svůj dar pošlete na účet sboru u banky FIO, (číslo účtu 2801233997 / 2010). Dary pro potřeby sboru označte ve zprávě pro příjemce „SBOR“. Děkujeme, že na svůj sbor myslíte.

Přímluvy + Modlitba Páně

Pane Bože,

skláníme se před Tebou v čase

kdy mlhy a spadané listí věští začátek zimy

krátí se den a tmy je nějak příliš

druhá vlna pandemie stále sílí

děti nechodí do školy

rodiče ztrácí nervy i jistoty

zdravotníci a pečovatelé jsou vyčerpaní

farářům se vytrácí společenství

a mnohé z nás přepadají chmury.

Proto tě Pane prosíme

posiluj ty, kteří jsou nemocní nebo nemají dost síly

ty, kteří pečují o druhé a jsou nad míru vytížení

potěšuj všechny, kteří pláčou a jsou smutní

i ty, kteří trpí osaměním

povzbuzuj ty, kteří ztrácí naději na uzdravení

nebo na spravedlivé soudy

buď prosíme světlem všem

kteří nevědí jak dál.

Pane Bože, Otče náš

odevzdáváme se s důvěrou pod Tvou ochranu.

Společně se modlíme tvou modlitbu:

Otče náš,

který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé.

Přijď království tvé.

Buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi.

Chléb náš vezdejší, dej nám dnes.

A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.

A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.

Neboť tvé jest království, i moc, i sláva na věky. Amen.

Požehnání

Kdo v úkrytu nejvyššího bydlí, přečká noc v stínu všemocného. Máš-li útočiště v Hospodinu, u nejvyššího svůj domov, nestane se ti nic zlého, pohroma se k tvému stanu nepřiblíží. (Ž 91,1+9-10)

Píseň „Může být, že padne vše“ EZ 629

1. Může být, že padne vše, / že i hradby přepevné / podemelou divé vlny. / Drž se pevně víry té: kdo jde s Bohem, nepadne, / Bůh své sliby plní.

2. Může být, že člověk zlý / nad upřímným zvítězí. / Pokaždé se ale stane: / ten, kdo čest a pravdu ctí, / toho oheň nespálí, / v nové síle vstane.

3. Může být, že celý svět / bude plný křivd a běd, / příliš mnoho na člověka. / Právě tehdy světlem buď, / svého Pána nezarmuť! / Koruna tě čeká.

4. Také to se může stát, / že všech zkoušek příval snad /den co den se bude množit. / Bojuj. Vítězství je tvé. / Kdy a jak, to věz, že je / pevně v rukou Božích.

Datum: 1. 11. 2020 |
Nechci nic propásnout
Z Církve ČCE
#

#

#

#

#

Administrace