Bohoslužby 8. listopadu 2020

Domácí bohoslužby, Třebenice 8. 11. 2020

Malý návod k použití

Je dobré si připravit sváteční chvíli. Je dobré text číst nahlas, pomalu, s pauzami. V modlitbách může být prostor pro vlastní doplnění nebo ticho, lze zařadit kamkoli. Písně lze zpívat nebo text hlasitě předčítat. Ve zvukové nahrávce zní varhanní doprovod.

Je-li vás víc, můžete si po bohoslužbách povídat o nich i o něčem jiném.

Máte-li zpěvník „Svítá“, můžete uvedené písně nahradit písněmi z toho zpěvníku.

V mailu i na webu sboru najdete odkaz na youtube, kde jsou bohoslužby ve zvukové nahrávce, Mileny a Pavla Klineckých. Pustíte-li si nahrávku, můžete písně zpívat s doprovodem.

Pozdrav

 „Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.“

Milost vám a pokoj, od Boha, Otce našeho a Pána Ježíše Krista.

Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy! On nás potěšuje v každém soužení, abychom i my mohli těšit ty, kteří jsou v jakékoli tísni, tou útěchou, jaké se nám samým dostává od Boha. (2K 1,3-4)

PÍSEŇ „Není lepší v tomto světě“ EZ (Evangelický zpěvník) 611

1. Není lepší na tom světě / nežli Boha ctíti, / jeho vzývat, jemu sloužit, / jeho velebiti.

2. Není lepší na tom světě / nežli druhým dávat, / však bohatství s jeho strastí / ani nepoznávat.

3. Není lepší na tom světě / než v pokoji bývat, / I místo zlostí, mrzutostí, / Pánu Bohu zpívat.

4. Není lepší na tom světě / než svědomí čisté. / To nám dávej, uchovávej, / milý Pane Kriste!

Modlitba

Hospodine, Otče náš, neděle je pro nás sváteční den. Obvykle nemusíme do práce, odpočíváme, děláme, co nás baví. A také jdeme na bohoslužby, zpíváme, modlíme se, posloucháme Bibli. A vidíme se s přáteli.

To vše je teď pryč. Už dlouho, a nevíme, jak dlouho to ještě bude trvat. Už nám trochu dochází trpělivost. Jak dlouho ještě?

Najednou do této situace – také do této situace – zaznívá: „neboj se, já jsem s tebou“. „Nebojte se, já jsem s vámi.“ Smíme tomu věřit? Jak se tvá blízkost projeví? Ukážeš nám svou lásku?

Hospodine, Otče náš, prosíme tě o sebe i o ty kolem nás, prosíme o naši výdrž, aby nám nevyhasla naše naděje. Aby nás neslo vědomí, že nad všechny covidy světa jsi ty sám a že nás nedáš…

Prosíme o pokoj, prosíme o klidný dech i klidného ducha, prosíme o trpělivost. Prosíme o tvé slovo, prosíme o tvého Ducha. Amen.

Čtení z Bible: 

Vždyť nezvěstujeme sami sebe, nýbrž Krista Ježíše jako Pána, a sebe jen jako vaše služebníky pro Ježíše. Neboť Bůh, který řekl „ze tmy ať zazáří světlo“, osvítil naše srdce, aby nám dal poznat světlo své slávy ve tváři Kristově. Tento poklad máme však v hliněných nádobách, aby bylo patrno, že tato nesmírná moc je Boží a není z nás. Na všech stranách jsme tísněni, ale nejsme zahnáni do úzkých; jsme bezradni, ale nejsme v koncích; jsme pronásledováni, ale nejsme opuštěni; jsme sráženi k zemi, ale nejsme poraženi. (2K 4,5-9)

Zamyšlení (kázání)

Před čtyřmi sty lety byla dnes, osmého listopadu, také neděle. Ale v blízkosti Prahy se řada evangelíků a mnohem víc katolíků nechystalo do kostela. Někteří dokončovali přípravu zbraní a výstroje, někteří projížděli na koních a bojovnými výkřiky probouzeli nenávist. A některým to bylo jedno a popíjeli. Bylo před bitvou na Bílé hoře.

Historikové se různí v hodnocení bělohorské bitvy a jejího dopadu na české a evropské dějiny. Jedni mají nedělní bitvu za určující tragédii české společnosti s dopadem na celou Evropu, jiní ji považují za možná nejlepší cestu, jíž se mohly středoevropské dějiny ubírat. Při tomto hodnocení vždy hrají roli osobní motivy hodnotících, protože, jak známo, objektivní dějepisectví neexistuje.

Ale rozhodnout mezi názory historiků není náš úkol. V každém případě na Bílé hoře porazila většina menšinu a vítězná většina vtiskla českým dějinám svou podobu. I proto bylo rok nato popraveno na Staroměstském náměstí dvacet sedm měšťanů a šlechticů, proto máme na Staroměstském náměstí opět Mariánský sloup, proto dodnes tvoří čeští evangelíci zhruba desetinu počtu českých katolíků, proto v některých českých katolických kostelích nedovolují hrát skladby Johanna Sebastiana Bacha, evangelíka. Evangelíci prohráli nejen na Bílé hoře.

Některé evangelíky to vede k pocitu prohry a křivdy nebo dokonce k nepřátelství proti katolickým bratřím a sestrám. Některé katolíky to vede k přesvědčení, že jsou lepší než evangelíci nebo dokonce jediní praví.

Všichni společně by se mohli učit u apoštola Pavla. Ve druhé epištole ho vidíme v trochu podobné situaci. Dopis píše v pláči, protože měl korintské křesťany rád (2K 2,4). Zklamání přineslo vítězné tažení nových misionářů, kteří v Korintu začali pracovat - a úspěšně. Začali kritikou Pavla, že je kazatel druhé kategorie, že není dostatečně vzdělaný ani obdarovaný, že nemá potřebná duchovní obdarování. Pavlova obhajoba před těmito „veleapoštoly“, jak je Pavel ironicky nazývá, zřetelně ukazuje, co veleapoštolové proti Pavlovi měli (2K 10,10; 11,22-27; 12,11-12).

Možná měli v něčem pravdu. Možná byl Pavel opravdu méně obratný v živé řeči, než při psaní. Možná nebyl úspěšný táborový řečník a debatér, možná byl silnější v tichu své pracovny při psaní spisů, jak ho z jeho textů známe my. Možná ho opravdu „veleapoštolové“ zraňovali na citlivém místě.

Co s tím udělá Pavel? A co s tím udělají jeho protivníci? Co udělají se svou prohrou nebo výhrou pobělohorští evangelíci i katolíci, co udělají se svou prohrou nebo výhrou církve dnes, v tlaku ekonomickém, společenském, politickém? Měly by se učit u apoštola.

Pavel se ptá, co je na něm důležité, jestli mají pravdu jeho kritikové, nebo nemají. Co je na Pavlovi důležité? Kazatelský úspěch, vnější růst církve, její nebo Pavlova moc politická, společenská? Krása a výstavnost? Co je tím pravým pokladem Pavla a ostatních křesťanů?

Pokladem není Pavel ani nic Pavlovo. Ani jeho posluchači, církev. Pokladem je zpráva o tom, co dělá život pravým životem, jaké jistoty, naděje, hodnoty dělají život pravým životem. Pavel to řekne zkratkou: Bůh, který řekl „ze tmy ať zazáří světlo“, osvítil naše srdce, aby nám dal poznat světlo své slávy ve tváři Kristově. (2K 4,6) Světlo do života dává Bůh. Poznali jsme ho v Ježíši Kristu, který žil obyčejně a přitom tak zvláštně. Nebyl bohatý, slavný ani nijak zvlášť oblíbený a přitom se stal nejslavnějším na světě. Prohrál a tak zvítězil.

To je ten poklad. To je náš poklad. My, Pavel i všichni kolem, jsme „hliněné nádoby“; nenápadní, s lidskými chybami, prohrávající. Možná prohráváme, ale to není důležité. On vítězí. Možná vítězíme, ale to není důležité. On vítězí.

A tak, milí evangelíci i katolíci, bělohorští poražení i vítězové, na Bílé hoře není vaše prohra ani vaše vítězství. Tam se jen utvářela politická situace na dalších tři sta let.  Jak jste s touto situací naložili, jak jste ji využili, promarnili nebo zneužili, je jiná otázka. Nechť to posoudí historikové i sám Hospodin.

Ale své vítězství ani prohru tady nehledejte. Své vítězství hledejte jinde: v trpělivém životě všech kristovců bez rozdílu církve, ve vděčnosti za vše, co máte k oslavě života a jeho Dárce, ať je to kostel, modlitebna nebo „Modlivý důl“ u Kunvaldu, kde se scházeli po Bílé hoře evangelíci z Jednoty bratrské potají v noci. Váš jediný poklad není v kostelích a chrámech ani v hrdinné minulosti, nýbrž ve stále obnovované naději, že život má smysl, i když „se“ nedaří a prohrává. Toto najdete napříč vítězi i poraženými na Bílé hoře. Mohli bychom jmenovat desítky postav i událostí napříč dějinami, napříč církvemi, kde můžeme s vděčností čerpat inspiraci.

Pavel není zahnán do úzkých svou porážkou ani svým vítězstvím, bylo-li jaké. Vítězí život, jak jej Pavel poznal na Ježíši Kristu. Pak řekne s klidem: nejsme zahnáni do úzkých, On je při nás! Ne proti těm druhým, ani k reklamnímu využití. On je s námi, to je základní skutečnost života a základní pilíř našeho spoléhání. To je ten poklad, který nestojí na nás, na našich politických ani strategických schopnostech.

Víra v Ježíše Krista není schopnost člověk, jeho aktivita, ani nejprve rozhodnutí. Víra v Ježíše Krista je zjištění a uvěření, že pravda není v nás, nýbrž nad námi, že láska není jen cit, zužitkovaný k vlastní libosti, nýbrž životní směr, že naděje je jistota, že svět má ve svých základech Boží moc a Boží vůli, člověku nakloněnou.

Pak teprve člověk odpoví rozhodnutím, že na tom postaví svůj život, i kdyby vyhrál nebo prohrál všechny bitvy světa. To je křesťanská víra. Amen.

PÍSEŇ „Kéž bychom to uměli“, EZ 610

1. Kéž bychom to uměli, / zpívat písně chvály, / i když se nám nedaří / vše,jakjsme si přáli. / Kéž bychom svou písničkou / mohli bližním říci, / že je může potěšit / PánBůh milující.

2. David skákal radostí, / tak jak hudba hrála, / třebas k jeho vážnosti / nevhodná se zdála./ Nic si z toho nedělal, / i když lidem k smíchu,/zpíval Bohu chvalozpěv, / nedbal na svou pýchu.

3. Pavel seděl v žaláři, / nohy v těžké kládě,/ třebaže byl bez viny, / nenadával vládě./ Do tmavého vězení / nerad šel by býval,/ to všakna tom nemění, / že si v poutech zpíval.

4. Tam, kde slova nestačí, / ještě něco zbývá:/ Kdo se z víry raduje, / tenať Bohu zpívá./ Nemusí o hudbě mít / třeba ani zdání,/ přesto písnivděčnosti / nic už nezabrání.

Oznámení

Bohoslužby v Třebenicích ani v Lovosicích se do odvolání nekonají. Nebudou se konat ani žádná setkání v týdnu pro děti ani pro dospělé. V tomto týdnu se bude konat jednání staršovstva pomocí e-mailové korespondence. Presbyteři a presbyterky dostanou materiály včas.   

Na internetu lze sledovat on-line vysílání a videozáznamy bohoslužeb naší církve (www.e-cirkev.cz/online-bohosluzby, varhanní doprovody písní z Evangelického zpěvníku: https://soundcloud.com/ecirkev/sets/evangelicky-zpevnik-doprovody nebo https://drive.google.com/drive/folders/1PKDvcivoorxHxc7T7u5Tq2cbmdKKMqlH kompletní rozcestník: https://www.e-cirkev.cz/clanek/6621-Cirkev-doma/index.htm, informace o aktuálních opatřeních pro život církve: https://www.ustredicce.cz/clanek/6478-Aktualizovane-informace-o-mimoradnych-opatrenich/index.htm

Farář je připraven s vámi hovořit na telefonu (411 130 103) i na mailu.

Dnešní sbírka je určena pro potřeby našeho sboru: svůj dar pošlete na účet sboru u banky FIO, (číslo účtu 2801233997 / 2010). Dary pro potřeby sboru označte ve zprávě pro příjemce „SBOR“. Děkujeme, že na svůj sbor myslíte.

Přímluvy + Modlitba Páně

Pane Bože,

prosíme Tě za všechny nemocné na duši i na těle, uzdravuj je. Prosíme za ty, kteří ztratili víru a naději, dávej se jim poznat. Zasévej do lidských srdcí lásku, štěstí a spokojenost, ať si navzájem neubližujeme.

Prosíme za lidi postižené epidemií, nemocemi, válkou, zemětřesením. Prosíme, ať najdou mír a pokoj. Prosíme Tě za politiky, dej jim moudrost a odvahu čelit špatnostem tohoto světa.

Děkujeme Ti za všechno, co v životě máme – za střechu nad hlavou, jídlo, rodinu a přátele. Odpusť nám, když tyto věci bereme jako samozřejmé a pomáhej těm, kteří toto z různých důvodů nemají.

Společně se modlíme tvou modlitbu:

Otče náš,

který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé.

Přijď království tvé.

Buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi.

Chléb náš vezdejší, dej nám dnes.

A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.

A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.

Neboť tvé jest království, i moc, i sláva na věky. Amen.

Požehnání

Všechno je vaše, ať svět nebo život nebo smrt, přítomnost nebo budoucnost, všechno je vaše, vy pak jste Kristovi a Kristus je Boží. (Sám Pán pokoje ať vám uděluje pokoj vždycky a ve všem.) Pán se všemi vámi. Amen. (1K 3,22 + 2Te 3,16)

Píseň „V tvé síle, Pane Bože můj“, EZ 200

1. V tvé síle, Pane Bože můj, / všem bouřím vzdoruji / a mořem času v přístav tvůj / bezpečně dopluji.

2. Ať hrozí temné úskalí, / neb děsí hukot vln, / tvá moc vln hory povalí / a zachrání můj člun.

3. Mé kormidlo ty řídě sám, / utišíš příval pěn, / že dravým moře hlubinám / neklesne loď má v plen.

4. Hle, v dáli spásy kyne břeh / a blaha svítá kraj! / Tam v přístav řiď mé lodi běh / a v svůj dej vstoupit ráj!

Datum: 8. 11. 2020 |
Nechci nic propásnout
Z Církve ČCE
#

#

#

#

#

Administrace