Bohoslužby 31. 1. 2021

Domácí bohoslužby, Třebenice 31. 1. 2021

Malý návod k použití

Je dobré si připravit sváteční chvíli. Je dobré text číst nahlas, pomalu, s pauzami. V modlitbách může být prostor pro vlastní doplnění nebo ticho, lze zařadit kamkoli. Písně lze zpívat nebo text hlasitě předčítat. Ve zvukové nahrávce zní varhanní doprovod.

Je-li vás víc, můžete si po bohoslužbách povídat o nich i o něčem jiném.

Máte-li zpěvník „Svítá“, můžete uvedené písně nahradit písněmi z toho zpěvníku.

V mailu i na webu sboru najdete odkaz na Youtube, kde jsou bohoslužby ve zvukové nahrávce, Mileny a Pavla Klineckých. Pustíte-li si nahrávku, můžete písně zpívat s doprovodem.

Pozdrav

 „Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.“

Milost vám a pokoj, od Boha, Otce našeho a Pána Ježíše Krista.

Dnes je poslední den a poslední neděle v lednu. Podle církevního roku je to letos neděle, zvaná „Septuagesima“. To znamená, že do neděle Velikonoční zbývá 70 dnů… To to letí! Církevní rok tím připomíná širší kontext každého dne, každé neděle. Můžeme se na každý den dívat tak trochu „z ptačí perspektivy“, abychom nezůstali uzavřeni do konzervy přítomného okamžiku. Na druhé straně, právě i dnešek je náš den, náš čas, který nám nikdo nevrátí, tak si ho važme!

O to dnes půjde: o čas okamžitý a čas v souvislostech. A jak jinak v křesťanských bohoslužbách, než v souvislostech vpravdě věčnosti…  

Proto i dnešní vstupní slovo z Bible bude z druhé epištoly do Korintu, z kapitoly šesté: 

… je psáno: „V čas příhodný jsem tě vyslyšel, v den spásy jsem ti přispěl na pomoc.“ Hle, nyní je čas příhodný, nyní je den spásy! (2K 6, 2)

Píseň  EZ 642 Už svítá jasný bílý den

1. Už svítá jasný bílý den. / Já k Bohu v duchu pokorném / se modlím: tvá se vůle staň! / Buď ty má stráž, buď ty můj Pán, / buď ty má stráž, buď ty můj Pán.

2. Ať na rtech nemám slovo zlé / a srdce záštím prolezlé / ať nezotročí pohled můj. / |: Když marnost láká, při mně stůj. :|

3. Ať přímost mého jednání / přec tvrdosti se ubrání. / Co tělo chce, to zlom a ztiš. / |: Hlad, žízeň nebuď na obtíž. :|

4. Až potom slunce zapadne / a tma se vkrade v soumrak dne, / všech břemen svých a strachu prost / |: zazpívám chválu za milost. : |

5. Buď chvála Otci našemu / a Synu jeho milému / i Duchu, v němž je útěcha / |: budoucí, dnešní, odvěká. :|

Modlitba

Pane Bože náš,

v tichu, které nastává při modlitbě, se nám hlavou honí myšleny na mnoho věcí. Na všechno dobré i na všechno tíživé. Je toho mnoho, zač bychom mohli a chtěli děkovat, i mnoho toho, zač chceme prosit. Ale úplně na začátku vděčně děkujeme za to, že se můžeme modlit. Že se můžeme ztišit a mít naději, že jsi při tom s námi a my s tebou.

V tichu modlitby se naše myšlenky mohou i zastavit. Můžeme tak vnímat to nejdůležitější: tvou blízkost, tvou náklonnost, s níž nás držíš ve svém objetí, tvou bdělost, s níž nás střežíš. I když nás nehlídáš jako starostlivá maminka a tatínek, a dopřáváš nám velké svobody, nakonec nás přece jen zachycuješ, když užuž máme spadnout.

V tichu modlitby můžeme zaslechnout tvůj hlas. I kdyby nic jiného, to hlavní je nejdůležitější: „Neboj se, já jsem s tebou“. Děkujeme za tento hlas, za toto slovo.

Prosíme za sebe i za ty kolem nás: buď nám nablízku v každé chvíli, den za dnem, rok za rokem. A prosíme, buď nám nablízku tak, abychom to viděli a prožívali. Aby se proměňovalo, co je potřeba proměnit. Aby vítězil tvůj pokoj, tvá láska, tvá moudrost. Ale ne jak my chceme, nýbrž jak chceš ty. Neboť tvé jest království i moc i sláva na věky. Amen.

Čtení z Bible: 

Víte přece, co znamená tento čas: už nastala hodina, abyste procitli ze spánku; vždyť nyní je nám spása blíže, než byla tenkrát, když jsme uvěřili. Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme proto skutky tmy a oblečme se ve zbroj světla. Žijme řádně jako za denního světla: ne v hýření a opilství, v nemravnosti a bezuzdnostech, ne ve sváru a závisti, nýbrž oblečte se v Pána Ježíše Krista a nevyhovujte svým sklonům, abyste nepropadali vášním. (Ř 13,11–14)

 Zamyšlení (kázání)

„Víte přece, co znamená tento čas…“, začíná ta biblická myšlenka… Víme, co znamená „tento čas“? Čas, v němž žijeme od narození po den poslední. Ale co tento čas znamená? Je to náhoda, že jsme tady, zrovna my a zrovna nyní? Nebo Boží řízení? Je to dar nebo spíš úděl? Svůj čas hodnotíme podle toho, jak se nám daří nebo nedaří, ale je toto naše vidění tím pravým hodnocením? Nebo náš čas znamená ještě něco jiného, než si myslíme podle toho, jak se nám na světě líbí?

„Tento čas“, náš život, znamená především nesamozřejmou možnost strávit malý výřez z nekonečna tady na zemi v podobě člověka. Jedno políčko v nekonečném kosmickém filmu. Znamená možnost být po jistou dobu účastníkem krás i bolestí života. Být mladý i starý, obstát před sebou i před druhými. Znamená „náš čas“ i obstát před Bohem?

Zkusíme z políčka filmu udělat zvětšeninu: Začátek jedenadvacátého století, Evropa a svět v globalizaci díky pokroku vědy a techniky. Rozvoj a růst, v dobrém i ve zlém. Pokrok v záchraně zdraví a životů i v jejich maření, Leksellův gama nůž i jaderné hlavice. Růst poznání i porozumění napříč kontinenty i růst strachu z cizinců. Růst bohatství i růst chudoby.

Zkusme ještě další zvětšeninu: my a leden 2021: pomalu stárneme, někteří řešíme přijetí na školu nebo do práce, někteří hledají, čím se živit, když jejich firmu poráží pandemie, díky pokroku v krátké době v celém světě. Naše osobní, zdravotní, rodinná situace…, tady se rozepisovat nelze, každý to má jinak.

Co znamená tento čas? „Noc pokročila, den se přiblížil“, odpovídá apoštol Pavel. Čas běží pořád dopředu a nevrací se – ani pohádka mládí, ani spirála dějin. To je významná zpráva: čas nemíří odnikud nikam, nýbrž má směr a cíl. Samozřejmě, že už nejde o čas jako o fyzikální veličinu, nýbrž o čas jako hodnotu. To znamená „tento čas“: čas náš a k něčemu, čas, který lze nejen měřit, nýbrž i hodnotit, mít rád nebo nenávidět. Čas jako dar nebo úděl.

„Noc pokročila, den se přiblížil“. To je hlavní sdělení Pavla tady: noc pokročila, den se přiblížil. Světlo pomalu vítězí nad tmou. Čas pracuje pro nás, pro život, pro světlo, pro den, pro lásku a pro spravedlnost! Toto hodnocení nevyčteme z hvězd ani z osobní situace. Apoštol Pavel tu říká něco, co se nedá ověřit. Jen uvěřit.

„Noc pokročila, den se přiblížil“.  Ale je to někde vidět? Ještě není den, jen svítá. Noc tu pořád je, na všech stranách všelijaké temnoty, nenávisti, lhostejnosti, lajdáctví, hlouposti i cynismy. Ale probleskují, a stále více, signály svítání. Je třeba se dobře dívat.

Ale to nestačí, jen se dívat. Proto apoštol pokračuje: „Už nastala hodina, abyste procitli ze spánku.“ Nadějný výhled vybízí k bdělosti. Pekaři a tramvajáci vstávají v době, kdy obyčejní lidé ještě spí. Kdo uvěřil tomu, co apoštol říká, má být jako pekař nebo tramvaják. Ranní budík se poslouchá nehezky, ještě chvilku, ještě pět minut… Ne! „Už nastala hodina, abyste procitli ze spánku.“ Vstávat a cvičit!

To je druhé hlavní sdělení: kdo věří, že noc končí a den se blíží, ať se probudí. Kdo dává životu šanci, kdo má trochu síly věřit, že tento svět je v dobrých rukou, ať kouká vstávat. Kdo má naději, že čas není nesmyslná veličina, a že život stojí za to, ač někdy těžký, ať kouká vstávat.

Kdo má tuto naději? Apoštol píše do Říma, ale možná tuší, že nejen těm. My jsme uvěřili, píše apoštol Pavel. Kdo „my“? Pavel, někteří jeho čtenáři, ne všichni. Já? Snažím se. Ty? To si odpověz sám. Možná jsi někdy zaslechl, že nad světem nebdí náhoda ani osud, ale láska, člověku nakloněná. Možná od rodičů, v kostele, od babičky, možná jsi to četl a prožil něco, po čem jsi mohl říci „my, kteří jsme uvěřili“.  Prostě tě toto poselství zaujalo a „dostalo“.

V čem spočívá poselství křesťanství? V rozeznání, že svět je v dobrých rukou. I kdyby všechno svědčilo o opaku, i kdyby se zlo na hlavu stavělo, je tu Boží láska. Poznali jsme to v mužovi z Nazarétu, na jeho příkladu a na jeho moci. On se nám neměl stát ani idolem, ani relikvií, ani vlajkou, pod níž budeme bojovat jedni proti druhým. Měl být obrazem, vpravdě zjevením Boží lásky.

Toto jsme přijali, jestli jsme uvěřili. Uvěřili jsme, že tento svět má naději? Uvěřili jsme, že láska je dar, který přijímáme zadarmo, tak jako jsme zadarmo dostali život? Pak patříme mezi ty, jimž je spása blíže. Spása jako hojivý lék na vysílení i deprese z bezmoci. Spása je nám blíž ne proto, že bychom byli vyvolení, nýbrž proto, že jsme se ji rozhodli přijmout.

Pak nastává probouzení. Probouzení za svítání je nejtěžší. Za plného dne, kdy slunce praží do oken, to se to vstává! Ale vstávat za tmy, když ještě nic nenasvědčuje vítězství světla, je těžké.

Jak probouzení vypadá? „Žijme řádně jako za denního světla: ne v hýření a opilství, v nemravnosti a bezuzdnostech, ne ve sváru a závisti, nýbrž oblecte se v Pána Ježíše Krista a nevyhovujte svým sklonům, abyste nepropadali vášním.“ Nejprve zazní opak: hýření a opilství mocí, majetkem, tím co mám více než tím, co žiji. Nemravnost a bezuzdnost lží, podvodů, triků na druhého i na sebe samého, život podle „účel světí prostředky“ a „všetci kradnú, proč ne já“, „co tě nepálí, nehas“ a „jak ty mně, tak já tobě“. Sklony a vášně hněvu, pomsty, agresivity, surovosti a sprostoty, závisti i třídění lidí na dobré a špatné podle barvy pleti nebo náboženství, dost už! To jsou skutky tmy.

Proti skutkům tmy stojí zvláštní metafora: „Oblecte se v Pána Ježíše Krista“. Co to je? Jednoduše: opak tmy. Buď bezuzdnost, nebo Ježíš Kristus. Buď nenávist, nebo láska. Buď lež, nebo pravdivost. Buď poletí koně mého života cestou necestou, vedeni pudem, touhou po moci nebo touhou ublížit, nebo půjdou cestou, značenou mužem z Nazarétu, nikoli „bezuzdně“, nýbrž vedeni uzdou evangelia. Buď jsi přijal pravdu a lásku jako Boží dar, nebo se vysmíváš „pravdoláskařům“ a začal jsi vyhovovat svým sklonům a propadat vášním.

„Nevyhovujte svým sklonům, abyste nepropadali vášním.“ Lidské sklony byly známy už Pavlovi. Přirozenost nebývá vždy nejlepším rádcem. Člověk je (má být) veden rozumem a srdcem, svědomím a mravností.

To se někde projeví. V našich slovech i skutcích se projeví světlo. My je sami uvidíme a poneseme dál. Amen.

Píseň EZ 622 „Zůstaň s námi, Pane“

Ref. Zůstaň s námi, Pane, když se stmívá, / zůstaň s námi, den se nachýlil. / Zůstaň s námi, už se připozdívá, / zůstaň s námi, když ubývá sil.

1. Nad bázlivou duší a nad slabým tělem / slituj se, Pane, lačným chléb svůj dej, / u svého stolu teď buď nám hostitelem / a v prázdný kalich nové víno vlej. Ref.

2. Otevírej oči, které nevidí tě, / nevidí pravdu, znají jenom klam. / Důvěru probuď v nás, jakou mívá dítě, / promluv k nám, Pane, řekni: „Pokoj vám!“ Ref.

3. Do svých ran vlož ruce skleslé pochybností, / zrno v zem vsáté zas nám připomeň, / pozvání k slávě tvé, bílé roucho hostí, / čas, který chystá přebohatou žeň.

Oznámení

·         Bohoslužby v Třebenicích ani v Lovosicích se nekonají, podobně setkání v týdnu pro děti i dospělé. Sledujte informace, které v případě změny dostanete mailem, najdete je na webu sboru i jeho facebookových stránkách:

·         Na internetu najdete další informace, bohoslužby, úvahy, písně, načtené knížky, vše v rozcestníku https://www.e-cirkev.cz/clanek/6621-Cirkev-doma/index.htm

·         Do sboru přišlo nové číslo Českého bratra, kdybyste je chtěli dříve, než se sejdeme osobně, můžete se stavit na faře, nebo dejte vědět, my vám je dovezeme. Přišlo také nové číslo časopisu „Exulant“, i to je k mání na faře, nebo vám je dovezeme.   

·         Farář je připraven k rozhovoru zatím pouze telefonicky nebo elektronicky.

·        Synodní rada naší církve vyzývá k podpoře utlačovaných v Bělorusku. Dopis najdete na internet, na facebooku. Podstatnou část text nyní přečteme:

„Se znepokojením sledujeme napjatou situaci v Bělorusku. Protesty proti diktátorskému režimu prezidenta Lukašenka probíhají už více než sedm měsíců. Ačkoliv byly výsledky srpnových prezidentských voleb zjevně zfalšovány, režim není ochoten ustoupit. Protestující opozice tak čelí trvalému útlaku: existují věrohodná svědectví o stovkách případů fyzických útoků, mučení i znásilňování demonstrujících. Neustále se přitom objevují další. Zároveň probíhají soudní procesy s organizátory opozičních protestů.

Přicházíme s touto výzvou v čase, kdy mezinárodní pozornost kolísá a protestující čelí značnému vyčerpání. Zásadní zlom v zemi nenastal a zdánlivě se nic neděje. O to více považujeme jako církev za důležité běloruský lid různými způsoby podporovat. Chystáme společnou bohoslužbu, spolupracujeme s místní běloruskou komunitou. Na neblahou situaci v zemi chceme upozorňovat ve veřejném prostoru i v rámci Evropské unie a prostřednictvím mezinárodních ekumenických organizací. Hledáme cesty, jak konkrétní potřebné podpořit finančně.

Kéž nám vlastní složitá situace spojená s pandemií nezakrývá výhled na ta mnohá místa ve světě, kde se děje bezpráví, pronásledování a nesvoboda.“

·          Sbírka je opět určena pro potřeby našeho sboru: svůj dar pošlete na účet sboru u banky FIO, (číslo účtu 2801233997 / 2010). Dary pro potřeby sboru označte ve zprávě pro příjemce „SBOR“. Děkujeme, že na svůj sbor myslíte.

Přímluvy + Modlitba Páně

Pane celého světa, Pane našeho času, Otče náš,

děkujeme, že jsi to právě ty, komu patří naše dny i celá věčnost.

Prosíme, ať se o tuto naději můžeme opřít ve chvílích, kdy nám něco chybí, na těle nebo na duchu. Prosíme tak sami za sebe i za ty kolem nás. Prosíme tak za všechny nemocné i za ty, kteří o nemocné pečují. Prosíme za osamělé i opuštěné. Prosíme za ty, kterým někdo ublížil. Jestli jsme to byli my, prosíme, dej nám to poznat a posilni nás k nápravě. Prosíme stejně za ty, kteří ubližují druhým nebo i nám. I jim posviť na cestu nápravy.

Prosíme za místa na zemi, kde vládne nespravedlivost, nelidskost. Prosíme za lidi, kteří z hlouposti nebo zloby šíří nenávist mezi lidmi různých národností, barev pleti, náboženství. Prosíme za všechny, kteří trpí proto, že jsou Židé, Romové, černé pleti, jiné sexuální orientace.

Prosíme za všechny, kteří se dostali do existenčních potíží, za ty, kteří nemohou pracovat a podnikat.

Prosíme za všechny, pronásledované nedemokratickými režimy v Bělorusku i v Rusku, v Asii, v Africe i v Americe. Za všechny prosíme, daruj jim dobrou naději, vytrvalost v jejich zápase a pomoc jejich okolí. A jestli my jsme tím okolím, inspiruj nás svým Duchem k dobrým nápadům.

Prosíme o pokoj v celém světě.

Společně se modlíme Ježíšovými slovy:

Otče náš,

který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé.

Přijď království tvé.

Buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi.

Chléb náš vezdejší, dej nám dnes.

A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.

A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.

Neboť tvé jest království, i moc, i sláva na věky. Amen.

Požehnání

Všechno je vaše, ať svět nebo život nebo smrt, přítomnost nebo budoucnost, všechno je vaše, vy pak jste Kristovi a Kristus je Boží. Sám Pán pokoje ať vám uděluje pokoj vždycky a ve všem. Pán se všemi vámi. Amen. (1K 3,22 + 2Te 3,16)

Píseň EZ 193 „Svěř celý život Pánu“, sloky 1 - 6

1. Svěř celý život Pánu, / jenž zná tvé těžkosti, / on zhojí každou ránu, / on mírní bolesti. / Bůh, který vesmír řídí / a dbá i na svit hvězd, / má v péči také lidi, / je vůdcem v spleti cest.

2. Jen Pánu věřit musíš / a na něj spoléhat, / až dílo jeho zkusíš, / pak přestaneš se bát. / Tvůj shon a tvoje úzkost / nic při tom nezmohou, / věř jenom v jeho milost, / on slyší prosbu tvou.

3. Svou láskou, Otče, měříš, / co komu prospívá, / co škodí, rychle maříš, / to dlouho netrvá. / Tvá sláva nezná hranic, / své cíle prosadíš, / své soky nemáš za nic, / moc temna porazíš.

4. Mou cestu, Bože, řídíš, / máš mnoho možností, / svým světlem ve tmách svítíš, / jsi v naší blízkosti. / Tvou vůli nelze zmařit, / své dílo dokonáš, / tvůj plán se musí zdařit, / své věrné zachováš.

5. A kdyby všechny zbraně / vzal ďábel na pomoc, / co zmůže proti ráně, / již sešle Boží moc? / Co rozhodl Bůh, platí, / noc temnou zahání, / čas pekelníkův krátí, / je blízko svítání.

6. Slož všechno, co tě tíží / a co tě skličuje; / Bůh, k němuž srdce vzhlíží, / se jistě smiluje. / Jen vyčkej onu chvíli, / kdy rozední se zas, / pak poznáš pramen síly / a naplní tě jas.

 

Datum: |
Nechci nic propásnout
Z Církve ČCE
#

#

#

#

#

Administrace