Očekávaná změna

Kázání: Mk 13,24-37

24 ¶ Ale v těch dnech po onom soužení zatmí se slunce, a měsíc ztratí svou záři,  25 hvězdy budou padat z nebe a mocnosti, které jsou v nebesích, se zachvějí.  26 A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblacích s velikou mocí a slávou.  27 Tehdy vyšle anděly a shromáždí své vyvolené od čtyř úhlů světa, od nejzazších konců země po nejzazší konce nebe. 

28  Od fíkovníku si vezměte poučení: Když už jeho větev raší a vyráží listí, víte, že léto je blízko.  29 Tak i vy, až uvidíte, že se toto děje, vězte, že ten čas je blízko, přede dveřmi.  30 Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všecko stane.  31 Nebe a země pominou, ale má slova nepominou. 

32  O onom dni či hodině neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn, jenom Otec.  33 Mějte se na pozoru, bděte, neboť nevíte, kdy ten čas přijde.  34 Jako člověk, který je na cestách: než opustil svůj dům, dal každému služebníku odpovědnost za jeho práci a vrátnému nařídil, aby bděl.  35 Bděte tedy, neboť nevíte, kdy pán domu přijde, zda večer, či o půlnoci, nebo za kuropění, nebo ráno;  36 aby vás nenalezl spící, až znenadání přijde.  37 Co vám říkám, říkám všem: Bděte!“ 


Očekávaná změna

Milé sestry a milí bratři, milí přátelé,
I.
Dnes je první neděle nového církevního roku. Začíná advent. Očekává se změna. Jak jsme o tom četli, očekává se, že přijde Kristus ve své slávě. Tak jako už jednou přišel, zasel tu zrníčka božího království, a zase odešel, tak přijde podruhé a s ním boží království pěkně rozrostlé. Teď ještě moc vidět není, ale až přijde, nikdo nezůstane na pochybách. Vše bude jasné.

To je pořádná změna. Všechno je najednou jinak, takže bibličtí svědkové sahají po fantaskních obrazech. Slunce se zatmí, měsíc ztratí svou záři, hvězdy budou padat z nebe a nebeské mocnosti se zachvějí. Všechno, na co je člověk zvyklý a co se obvykle nemění, se najednou dává do pohybu. I slunce, měsíc, hvězdy. Hýbe se nebe nad hlavou i půda pod nohama.

Obraz sedí do situace, kdy přichází těžkosti ba přímo krize. Najednou se člověk ocitl ve slepé uličce a není cesta ven. A už to začíná padat. Na co jsem byl zvyklý a co nějak fungovalo, je jinak a fungovat přestává. Krize přicházejí nevhod a málokomu se v životě vyhnou. Krize v manželství, v rodině, v práci, krize ve sboru, v obci nebo na nejvyšších státních místech. Co dělat, když důvěra vyprchá a běh věcí, který fungoval, začíná drhnout a upadat? Toužíme v takové chvíli po změně? Dokážeme si pomoci?

II.
Evangelista upíná naši pozornost jinam. Něco tu pracuje, něco roste , něco se dere k životu. Mimo nás. Nezávisle na krizích i našich (ne)schopnostech. Syn člověka ve slávě, andělé. Něco se děje. Vypadá to, že sice na vedlejší koleji, někde bokem, v knihách nebo snad i kdesi v lidských srdcích. Možná to není vidět, ale to neznamená, že se nic neděje. Boží království raší. Prolamuje k nám jako se tráva prolamuje škvírou v betonu. Když jí dáte čas, pohne i těžkým betonovým kvádrem. Takové zrníčko trávy není vidět, ale má obrovskou sílu. I malé zrníčko přináší změnu.

Ježíš hned svým učedníkům pověděl něco podobného o fíkovníku. Když raší jeho větve, je jasné, že léto je za dveřmi. Ve svaté zemi je fíkovník jedním z mála stromů, který na zimu opadává. Vypadá jako uschlý. Fíkové listy navíc patří k těm větším, jsou velké asi jako lidská dlaň. Když tedy začnou růst jeho listy, je na co koukat. Z ničeho takřka před očima roste nová svěží zeleň.

Když tedy fíkovník začne rašit, je jasné, že zima je pryč a přichází teplo. Z takového malého znamení lze usuzovat na velkou změnu. Změní se celková atmosféra, která ovlivní všechny bez rozdílu. Teplo přichází na všechny zahrady, všichni z něj mají užitek. A známe, že teplo, ovlivní i náladu. Lidé jsou k sobě navzájem srdečnější a více se usmívají. Prostě změna.

A tak i když přijde krize. Člověk stojí ve slepé uličce a je mu zima. Možná, že to jsou ty fíkové listy, či květy sněženek. Takové chvíle jsou ukazatelem, že se blíží Boží království. Takové chvíle vyjevují bídu a zimu, a probouzí touhu po teple. A změna skutečně přichází., raší a roste nezávisle na nás. Bude to fajn jako když se po zimě oteplí. Fíkovník, u nás možná spíše sněženky, ukazují, že už se to děje, teplo přichází a je za dveřmi. Už to bude, už můžeme počítat s tím, že bude teplo.

III.
Kdy tedy přijde? Kdy to nastane? Abych si to dal do diáře a mohl s tím počítat. Jenomže nikdo neví, kdy přijde Kristus a s ním Boží království v plnosti a slávě. Mnozí se to snažili vypočítat a i Ježíšovi současníci, dokonce sami učedníci byli celí zvědaví, kdy už teda! (Mk 13,4). Ježíš však jasně říká, že to neví: O onom dni neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn, jenom Otec (v. 32). No asi nemá cenu se pokoušet vypočítat přesné datum. Zná je jen Bůh. Pro nás to znamená něco trochu jiného. Poslouchejte.

Jako člověk, který je na cestách. Než opustil svůj dům, dal každému služebníku odpovědnost za jeho práci a vrátnému nařídil, aby bděl. Bděte tedy, neboť nevíte, kdy pán domu přijde, zda večer či o půlnoci, nebo za kuropění, nebo ráno, aby vás nenalezl spící, až znenadání přijde. Co vám říkám, říká všem, bděte (v. 34-37).

Než změna přijde, máme práci. Pán svěřil každému svému služebníku pracovní úsek a dal mu za něj odpovědnost. A vrátný má bdít a dávat pozor. Každý máme své místo, svůj pracovní úsek, každý podle svého obdarování, kterým můžeme přispět. A než se Pán vrátí, neseme za svou práci odpovědnost. A také máme bdít, dávat pozor, aby vše bylo v pořádku a nepřekvapil nás, až přijde.

Advent znamená změnu, že se očekává změna. Zapalujeme svíčky na věncích. Oheň plápolá, vosk se roztéká, svíčka ubývá. Neustále se mění. Boží království naopak roste, sílí a přináší s sebou teplo do srdcí lidí, lásku a pokoj. I na věnci bude světla i tepla ze svíček v dalších týdnech přibývat.

Změna je za dveřmi. Nevíme, kdy přesně přijde, ale je jistá. Bůh poslal svého syna, aby nám o ní řekl. A věříme, že přijde znovu, aby ji uskutečnil.
Amen

 

Čtení: Iz 64, 1-8

Písně:
276 Slávy Pán přichází opět
Třeb: S 160 Fíkový strom / Lovo: 692 Temnou divnou mlhou bloudím
273 Zvedněte brány svrchků svých
605 My vyznáváme
510 Ó pane můj pokoj ať tvůj
582 Toužíme v lásce žíti stále

kazatel: Filip Ženatý

Datum: 27.12.2014 20:21 |
Nechci nic propásnout
Z Církve ČCE
#

#

#

#

#

Administrace