Markovo evangelium, 10, 17-27

Když se vydával na cestu, přiběhl k němu nějaký člověk, a poklekl před ním a ptal se ho: "Mistře dobrý, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?" Ježíš mu řekl: "Proč mi říkáš dobrý? Nikdo není dobrý, jedině Bůh. Přikázání znáš: Nezabiješ, nezcizoložíš, nebudeš krást, nevydáš křivé svědectví, nebudeš podvádět, cti svého otce i svou matku!" On mu na to řekl: "Mistře, to všechno jsem dodržoval od svého mládí." Ježíš na něj s láskou pohleděl a řekl: "Jedno ti schází. Jdi, prodej všecko, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!" On po těch slovech svěsil hlavu a smuten odešel, neboť měl mnoho majetku. Ježíš se rozhlédl po svých učednících a řekl jim: "Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!" Učedníky ta slova zarazila. Ježíš jim ještě jednou řekl: "Dítky, jak těžké je vejít do království Božího! Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království." Ještě více se zhrozili a říkali si: "Kdo tedy může být spasen?" Ježíš na ně pohleděl a řekl: "U lidí je to nemožné, ale ne u Boha; vždyť u Boha je možné všecko."

 

Datum:

Lukášovo evangelium 12, 49

Říkám to vám, svým přátelům: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale víc už vám udělat nemohou. Ukážu vám, koho se máte bát. Bojte se toho, který má moc vás zabít a ještě uvrhnout do pekla. Ano, pravím vám, toho se bojte! Což neprodávají pět vrabců za dva haléře? A přece ani jeden z nich není zapomenut před Bohem. Ano i vlasy na vaší hlavě jsou spočteny. Nebojte se, máte větší cenu než mnoho vrabců. Pravím vám: Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i Syn člověka přizná před Božími anděly. Kdo mě však před lidmi zapře, bude zapřen před Božími anděly.

 

Datum: 1. ledna 2017

Matoušovo evangelium 5. kapitola

 43 Slyšeli jste, že bylo řečeno: "Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého." 44 Já však pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, 45 abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. 46 Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž? 47 A jestliže zdravíte jenom své bratry, co činíte zvláštního? Což i pohané nečiní totéž? 48 Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.

 Matoušovo evangelium 22. kapitola

 35 … jeden jejich zákoník se ho (Ježíše) otázal, aby ho pokoušel: 36 "Mistře, které přikázání v zákoně je největší?" 37 On mu řekl: "Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. 38 To je největší a první přikázání. 39 Druhé je mu podobné: "Miluj svého bližního jako sám sebe. 40 Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci."

Datum: 11. 12. 2016, 3. adventní neděle

1. list Timoteovi 1, 5: Cílem našeho vyučování je láska z čistého srdce, z dobrého svědomí a z upřímné víry.

Kdysi mě oslovila jedna posluchačka kázání. Nepatřila k evangelíkům, vlastně nebyla ani křesťanka. Přesto přicházela na bohoslužby; nikdy jsem nenašel odvahu zeptat se, proč. Tenkrát mně napomenula: „Pane faráři, já sem chodím docela ráda, ale vy kážete pořád to samé.“ Představil jsem si kázání z poslední doby, staro- i novozákonní, různá témata, různé důrazy, jak to? „O čem pořád kážu to samé?“, zeptal jsem se. "No, je to pořád o tom Bohovi a o té jeho lásce!"

Datum: 4. 12. 2016

Markovo evangelium 1, 1-8

Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího. Je psáno u proroka Izaiáše: "Hle, já posílám posla před tvou tváří, by ti připravil cestu. Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!" To se stalo, když Jan Křtitel vystoupil na poušti a kázal: "Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů." Celá judská krajina i všichni z Jeruzaléma vycházeli k němu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho křtít v řece Jordánu. Jan byl oděn velbloudí srstí, měl kožený pás kolem boků a jedl kobylky a med divokých včel. A kázal: "Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi. Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým.

 

Datum: 4. 12. 2016

Pavel píše – Dát se vést sobectvím znamená smrt, dát se vést Duchem je život a pokoj…  Uprchlíci a vedra. Co s tím? Jsme v kostele, vyznáváme svou víru, oslavujeme Krista. Souvisí to nějak spolu? Protíná se to někde?

Uprchlíci, vedra, Kristus, my… Najdeme v Bibli nějaké řešení, kudy na to?

Pavel napíše – dát se vést sobectvím znamená smrt. Dát se vést Duchem je život a pokoj. A pokračuje – soustředění na sebe je Bohu nepřátelské… Tušíme, že to vede směrem, kterým Pavel ukazuje, ano, to souvisí s naším hledáním. ...

Datum: 30.08.2015 15:07

Známe dobře situace, kdy nás něco uštkne...ba dokonce otráví. A nemusí to být jen had. Stejně tak to zvládne i dobře namířené slovo, špatný čin... V některých situacích svou obezřetností můžeme kousnutí...chcete-li problému, předejít. Stává se také, že přijde z čistajasna, nebo spíše nečekaně. V obou případech bez rozdílu, máme v tu chvíli všichni co dělat. Nějak to dobře zpracovat. Setřást ze sebe ten jed, který by nás mohl otrávit a zároveň se ubránit pokušení, to kousnutí hned vrátit. A stejně jako v naše příběhu, případní přihlížející nebudou nepodobni těm našim domorodcům. Budou na vážkách, jestli jsme si to (případně někdo jiný) zasloužili, jestli to není náhodou za něco nebo jestli jsme v tom, jak se říká, nevinně. Ještě zvědavější jsou, jestli to ze sebe setřeseme a pošleme do ohně, horoucích pekel...
Určitě uznáte, že nepustit si jed tohoto světa do těla je docela umění. Není jednoduché a mnohdy to sami nedáme. Je dobré vědět, že na to nejsme sami a úplně bez pomoci. ...

Datum: 30.06.2015 10:09

Kázání na ekumenické bohoslužbě CČSH a ČCE u příležitostí 600 let mučednické smrti Mistra Jana Husa.

24. 6. 2015 v 17 h v Lovosicích v Mírovém kostele

Co je pravda, ptal se Pilát Ježíše? Nevěděl. Pravd může být mnoho, každý může mít tu svou. Dobrá je ta, co se zrovna hodí. Nebo je nějaká pravda pravdivější?

Pravda byla jedním z nejdůležitějších pojmů v myšlení a díle Mistra Jana Husa. ...

Datum: 25.06.2015 12:23

Žije člověk, aby pracoval, nebo pracuje, aby žil? Kdo žije, aby pracoval, je otrok. Pracuje od nevidím do nevidím a odpočinek žádný. Kdo pracuje proto, aby žil, je svobodný. Může odpočívat. A v odpočinku je právě ten rozdíl. Kdo se nechce otrokem stát, měl by umět odpočívat, odložit svou práci a oslavit svobodu.

Proto Izrael vymyslel Šabat. Čas práce a pachtění se přeruší svátečním časem každý sedmý den. Nevídaná věc a veliký dar lidstvu...

Datum: 23.06.2015 10:14

Jak je to na světě s dobrem a zlem? Co je silnější? A jak se podle toho zařídit? Ježíš mluví o dobru, které má co do činění s pánem Bohem. V Jeho obrazné řeči se nazývá Boží království.

Boží království je jako zaseté zrnko obilí. Vyroste samo a nikdo neví jak. Nerozhodujeme o tom. To nejdůležitější v životě, dobré věci od Pána Boha, dostáváme jako nezasloužený dar. A nikdo neví jak. Nerozhodujeme o nich. To, co jsme dostali do vínku, máme obvykle za nejcennější. Zdraví, rodinu, přátele, společenství podobně věřících a smýšlejících, a naději na věčný život s Bohem.

...

Datum: 23.06.2015 10:12

Učedníci se po velikonocích scházeli v soukromí za zavřenými dveřmi. Náhle se však Božím zásahem dostali na veřejnost stali se hlásnými troubami a nositeli božích dobrých zpráv. A i Bible mluví o tom, že to byl fakt hukot. Hukot z nebe.

Na první pohled bychom mohli nabýt dojmu, že učedníci upadli do nějakého vyšinutého stavu a něco nesrozumitelně blábolili. Avšak všichni, kdo se na to přišli podívat, byli překvapeni, že jim rozumí. Učedníci tedy mluvili rozumně a srozumitelně. Bylo rozumět tomu, co říkali. A společně s ostatními si rozuměli.

A to je asi nejdůležitější věc na celém tom vyprávění, že tomu bylo rozumět. O božích věcech se dá mluvit rozumně a srozumitelně. Zní to banálně, ale je to velice zvláštní věc. Není moc drzé brát si pána Boha do našich lidských úst? Pán Bůh takové počínání schvaluje. Dovoluje nám o sobě mluvit obyčejnou lidskou pozemskou řečí...

Datum: 29.05.2015 08:53

Po velikonocích se vše vracelo do normálu. Horké hlavy vychladly, víra se probudila, leč, více otazníků učedníkům zůstalo, než které se jim zodpověděly. Že by obraz naší víry po velikonocích? Že by obraz naší víry v pondělí ráno nebo už v neděli odpoledne, kdy otazníky, snad na chvíli zodpovězené znovu naskakují a hlásí se o slovo?

Petr řekl: Jdu chytat ryby. Byl rybářem v době před Kristem, bude rybářem i po Kristu. Ta celá věc s Ježíšem pro něj byla fajn, bylo to krásné, ale už je to pryč. Vrací se k tomu, co umí, a bude s ostatními na Ježíše vzpomínat....

Datum: 6.05.2015 22:49

Do jakého světa přišel Ježíš? Mění se něco v jeho přítomnosti? A změní se jednou něco?

Ježíš přijel do Jeruzaléma. Zástupy ho vítaly. V Jeruzalémě je pán Bůh tak nějak blízko, tak nějak doma. Ježíš, syn, který byl na cestách, se vrátil domů. Boží syn, se vrací k Otci. Hosana na výsostech. Ježíšův příjezd je však zároveň odjezdem. Ve svatém městě jej čeká smrt. Přijíždí, aby mohl odejít.

A přesně takový je svět se kterým Ježíš spojil svůj život. Vše přichází, aby zase odešlo. Přicházíme na svět, abychom z něj jednou odešli. Zakládáme rodiny a přichází děti, aby jednoho dne odešly a založily rodiny vlastní. Učíme se, hledáme zaměstnání, abychom pak odešli do zasloužené penze. Čím jsme na světě déle, tím více se učíme unést všechno to přicházení a odcházení. Člověka až přepadá skepse. 

Datum: 6.05.2015 22:40

Filip běžel za Ondřejem. „Ondřeji, jsou tu nějací lidé a chtějí vidět Ježíše. Jsou z velké dálky, mluví řecky a říkají mi Pane.“ Ti dva se chvíli radili a řekl bych, že z toho měli radost. Tak už se pověst o Ježíšovi dostala až za hranice svaté země. Dějí se kolem něj skutečně divy. A oni, učedníci, se mohou vyhřívat v odlesku slávy svého mistra. Oni mohou sloužit jako průvodci k Ježíšovi. Oni, učedníci, mohou zasít semínko evangelia do připravené úrodné půdy. Skvělé...

Datum: 22.03.2015 18:20

Země je propojená s nebem. Stojí na ní žebřík, který se dotýká oblaků a nahoru a dolů se po něm pohybují andělé – poslové, kteří dělají prostředníky mezi Bohem a člověkem. A nahoře, nad žebříkem, se ozývá Hospodinův hlas: „Jsem tu a jsem s tebou. Budu s tebou i dál. Budu tě chránit ať půjdeš kamkoli a pomůžu ti zase dojít tam, kam patříš.“

To, co se Jákobovi zdálo, nebyl obyčejný sen. To se do všednosti prolomilo něco nevšedního, obyčejné události se ukázaly v novém světle. Lidské smysly mohly pocítit kus toho nejposlednějšího smyslu, který přesahuje i naše nejodvážnější představy a zároveň se týká i našich nejvnitřnějších pocitů a myšlenek...

Datum: 17.03.2015 14:21

Jak má vypadat správná bohoslužba? Jak má člověk správně sloužit Bohu? Určitě bychom mohli říct, že správné je chodit v neděli na bohoslužby, účastnit se života sboru a přidat ruku k dílu, kde je to potřeba. A měli bychom pravdu, to jsou důležité věci. Ale pokud půjdeme více do hloubky, narazíme na otázku, v čem tkví, že se takto scházíme? Na jakých základech spočívá správná Boho-služba?

Když se podíváme, jak vypadala bohoslužba v Izraeli, zjistíme, že něco dodnes přetrvalo, a něco ne. Věřící v Jeruzalémě tehdy chodili do chrámu ke společným modlitbám. Tomu rozumíme, to máme podobně. Moc ale už nechápeme, že se Bohu přinášely oběti....

Datum: 17.03.2015 10:54

Tak učinil Ježíš počátek svých znamení. A pak jich ještě učinil celou řadu. My známe znamení třeba ze železničním přejezdu. Světla blikají, ale vlak tu není, je ještě za zatáčkou, ale je blízko. Je nám dáno znamení, že se blíží a že s ním máme počítat.

Ježíš činil znamení, abychom věděli, že máme počítat s pánem Bohem. Ten tu také není, nesáhneme si na něj, ale je nám nablízku. A Ježíš činil znamení také proto, aby se postupně vyjevovalo, jakou roli v tom hraje právě on. Totiž že právě on je Božím synem, že právě v něm je Bůh člověku nablízku.

Jenže co se stalo na té svatbě? Jaké tam kdo viděl znamení? Byli tam Ježíšova matka, služebníci, kteří nalévali vodu, správce hostiny, ženich, učedníci... Viděl někdo z nich, jak se voda stala vínem?...

Datum: 2.02.2015 09:33

Možná jste někdy někdo z vás byl na zájezdu ve svaté zemi a byli jste u řeky Jordánu. Pak víte, že Jordán není žádná horská bystřina, ale nepříliš hluboký kalný potok, místy bychom řekli přímo strouha. A do této strouhy Ježíš leze.

Jen si to představme. Ježíš sestupuje do kalné vody Jordánu. Sestupuje do toho kalu a bince, které lidstvu ulpívá na rukou i na srdcích. Ven vyjde určitě špinavější, než vcházel dovnitř. Ale zároveň má hlavu vztyčenou k nebesům, je Božím synem a ví, že při něm stojí vyšší moc. Nohy stojí v  kalné voda, ale oči a uši jsou namířeny vzhůru. A Ježíš viděl a slyšel.

Datum: 24.01.2015 08:37

Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel,‘ to jest přeloženo‚Bůh s námi

Prorok Izajáš pověděl tato slova, když Judskému království hrozila válka a král Achaz čelil přesile. Co znamená toto znamení o narození syna, který bude mít jméno „S námi Bůh“? Snad on, ten nově narozený, ochrání judské království od nepřátelských vojsk?

Tak tomu mohli rozumět Achazovi a Izajášovi současníci. Ale nestalo se tak. Hospodin jedná jiným způsobem, než člověk dokáže myslet a vymyslet. Neochání svůj lid před vnějšími nepřáteli. Chce učinit mnohem víc. Chce ochránit před nepřáteli vnitřními. Před strachem, slabostí a nedůvěrou.

A co Bůh zamýšlí, vykoná Immanuel v určený čas. Ne za krále Achaze, ani za jeho syna či vnuka, ale až za mnohem pozdějšího potomka z rodu Davidova, za Josefa, tesaře z městečka Nazaret.  Josefovi se narodí syn a bude mu dán do péče. A této výsady se mu dostane způsobem velice zvláštním, tak jako je zvláštní ono dítě v Mariině bříšku.

Datum: 27.12.2014 20:39

...Jákob pak měl syna Josefa, muže Marie, z níž se narodil Ježíš, řečený Kristus.

Máme před sebou první slova Matoušova evangelia. A hned od začátku je jeho vyprávění jaksi nejasné a nepřehledné, a zejména hrozně nudné. Proč nezačal nějak zajímavěji? Proč si dal takovou práci s odstavcem, který obvykle nikdo nečte?

Takové jmenné seznamy se v Bibli tu a tam objevují, ale moc si s nimi nevíme rady. Představují vlastně takové zhuštěné, zkomprimované příběhy. Nevyprávějí pomocí vět, ale jen pomocí jmen. Jako kdybyste si u Shakespearovy hry přečetli jen seznam postav a ne samotná jednání. Nebo si můžeme představit, jako kdybychom před sebou měli zkomprimovaný soubor, takový zazipovaný příběh. A my teď potřebujeme najít program, kterým bychom mohli tento příběh rozbalit.

Datum: 27.12.2014 20:36

Dnes je první neděle nového církevního roku. Začíná advent. Očekává se změna. Jak jsme o tom četli, očekává se, že přijde Kristus ve své slávě. Tak jako už jednou přišel, zasel tu zrníčka božího království, a zase odešel, tak přijde podruhé a s ním boží království pěkně rozrostlé. Teď ještě moc vidět není, ale až přijde, nikdo nezůstane na pochybách. Vše bude jasné.

To je pořádná změna. Všechno je najednou jinak, takže bibličtí svědkové sahají po fantaskních obrazech. Slunce se zatmí, měsíc ztratí svou záři, hvězdy budou padat z nebe a nebeské mocnosti se zachvějí. Všechno, na co je člověk zvyklý a co se obvykle nemění, se najednou dává do pohybu. I slunce, měsíc, hvězdy. Hýbe se nebe nad hlavou i půda pod nohama.

Datum: 27.12.2014 20:21

- - -Biblické čtení: Sk 8,26-40; Text kázání: Mt 3,13-17

Tu přišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít. Ale on mu bránil a říkal: "Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty jdeš ke mně?" Ježíš mu odpověděl: "Připusť to nyní; neboť tak je třeba, abychom naplnili všechno, co Bůh žádá." Tu mu již Jan nebránil. Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. A z nebe promluvil hlas: "Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil."

 

Datum: 5.12.2014 12:11
Nechci nic propásnout
Z Církve ČCE
#

#

#

#

#

Administrace