- - -


Kdo jsme?

Jsme evangelíci. Jsme křesťané. Chceme nechat promlouvat Boží slovo do svého života.

Hlásíme se k české i světové reformaci církve: k Husovi, Komenskému, Jednotě bratrské, Martinu Lutherovi, Janu Kalvínovi a dalším. Oni našli odvahu přijmout Boží zavolání. Stejně tak i my chceme Boha slyšet v čase, který je nám dán, ve kterém žijeme dnes.

O co nám jde?

Chceme šířit Boží pokoj mezi lidmi v našem a Božím světě. Pokoušíme se mluvit o tom, co nás k tomu vede, totiž  evangelium, dobrá zpráva, že Bůh je člověku nakloněn. Nejvěrnější svědectví o Bohu, který vchází do našich dějin a v Kristu se stal člověkem, nalézáme v Bibli. Svou víru prožíváme v protestantském zabarvení, protestantské perspektivě, tedy nepříliš obřadně, spíše civilně. Jsme otevření jiným vyznáním i jiným náboženstvím, bereme vážně ekumenické hnutí i mezináboženský dialog.

Co děláme?

Každou neděli v 10h se scházíme k bohoslužbě v Třebenicích. Setkáváme se nad Biblí. Věnujeme se dětem. Doprovázíme v radostných i obtížných životních situacích. Pořádáme koncerty, přednášky, promítání...

Čemu věříme?

S ostatními křesťany sdílíme víru v Boha,  tajemného původce vesmíru a dárce života, a zároveň laskavého průvodce těch, kteří jsou ochotni se mu s důvěrou otevřít.

Sdílíme rovněž víru v Ježíše Krista, jedinečné Boží ztělesnění v lidských dějinách, který zemřel a byl vzkříšen z mrtvých.

Také věříme v aktuální Boží působení prostřednictvím Ducha svatého, a to v lidských srdcích, v lidských vztazích, v lidských společenstvích.

 

Kam patříme?

Jsme součástí Českobratrské církve evangelické.

ČCE vznikla v roce 1918 spojením dvou evangelických církví povolených tolerančním patentem roku 1781: a sice Reformované a Lutherské církve. Jde tedy o církev tzv. unionovanou. Její ráz je však spíše reformovaný. Především co se týče rázu chrámových prostor a bohoslužebného života. Bohoslužby ve sborech naší církve mají zpravidla prostý, ne tak „košatý“ ráz jako v církvi římsko-katolické. Bohoslužbám (nejen) v našem sboru dominuje biblické čtení, kázání a zpěv. Večeře Páně (v katolickém prostředí se užívá slovo eucharistie) se u nás slaví zpravidla první neděli v měsíci.

Nejvyšším správním orgánem ČCE je šestičlenná synodní rada složená z duchovních i laiků. Nejvyšším shromážděním je synod, který zasedá jednou ročně. K farářské službě pověřuje církev muže i ženy. Ti se vzdělávají na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy

Ta se hlásí  k české i evropské reformaci. Podle sčítání lidu z r. 2021 se k Českobratrské církvi evangelické přihlásilo 32 577 členů, má 254 farních sborů ve 14 seniorátech a 207 kazatelů (160 mužů a 47 žen).

Datum: 12.11.2014 22:59


- - -Dne 10.1.1928 oficiálně oznámilo ústředí Českobratrské církve evangelické v Praze vznik nového sboru v Třebenicích. To však neznamená, že se něco zrodilo z nuly. Už od poloviny předchozího století se v Třebenicích a jiných obcích kolem scházeli lidé do evangelického křesťanského shromáždění. Základem tomu byla práce krabčických kazatelů, z níž vyrostly sbory v Lounech a Trnovanech, dnes Teplicéch. Další prací vznikly kazatelské stanice v Lovosicích, v Libochovicích a právě v Třebenicích roku 1870.

Byl to pan Václav Řezníček, který přesídlil r. 1883 z Trnovan do Třebenic, a který život křesťanů v tomto kraji velmi ovlivnil, působil zde 19 let. Vychoval ho k tomu farář z Krabčic Václav Šubert, posílal ho s evangeliem do různých koutů severních Čech a po právu se tak Řezníčkovi přezdívalo apoštol severních Čech.

Vlnou rozvoje byl rok 1918 a četné přístupy, druhou pak rok 1924, kdy do zdejšího kraje přišlo mnoho reemigrantů. Vznikla kazatelská stanice v Sulejovicích. V letech 1924-1927 zde pracoval diakon Jan Oliva a aké B. Černík. Tím dozrála situace k novému řešení a už zmíněného  roku 1928 byl ustaven v Třebenicích samostatný sbor. Prvním kurátorem se stal F. M. Mašek. Ačkoli sbor již existoval svého prvního faráře ustanovil až v roce 1933. Byl jím Josef Beneš, který tu již dva roky pracoval jako vikář. V roce 1931 zakoupil sbor malý domek a přestavěl ho na faru, v roce 1939 byla přistavena i modlitebna.

Čas kolem druhé světové války byl velmi napjatý, sbor utrpěl mnohé ztráty zabráním Sudet (zbyly z něj jen Třebenice, Libochovice, Budyňsko a něco kolem Terezína a Bohušovic). Roku 1940 odchází br. f. Beneš a ve sboru také končí práce diakona Miloše Kadlece. Krátce tu pak působí br. vikář Chlebníček, ve letech 1941-44 farář Jiří Širůček, v r. 1944 diakon J. Průša.

Po druhé světové válce se osamostatnil sbor v Litoměřicích a encovansko se připojilo k Chotiněvsi. Od 1945-1948 v Třebenicích pracoval farář Antonín Stanislav. R. 1949 pak Jan Mikulecký, kterého v roce 1960 vystřídal Zdeněk Borecký. V roce 1986 na sbor nastoupil Jan Keřkovský a s maličkou pauzou, kdy absolvoval povinnou vojenskou službu, zde působil až do roku 2001. Pak zde působil Štěpán Brodský do roku 2010. V roce 2013 na místo faráře sboru nastoupil Filip Ženatý. Na místě kurátorském se za celou dobu existence sboru vystřídali: F. M. Mašek, F. Hamous. L. Drahoš, A. Provinský, M. Selnerová, R. Šmidt, J. Křivohlavý a J. Zalabák.

 

Datum: 19.11.2014 17:11
Nechci nic propásnout
Z Církve ČCE
#

#

#

#

#

Administrace