Jsme evangelíci. Jsme křesťané. Chceme nechat promlouvat Boží slovo do svého života.
Hlásíme se ke světové i české reformaci církve: Martinu Lutherovi, Janu Kalvínovi, Janu Husovi, Janu Amosi Komenskému, Jednotě bratrské a dalším. Oni našli odvahu přijmout Boží zavolání. Stejně tak i my chceme Boha slyšet v čase, který je nám dán, ve kterém žijeme dnes.
Chceme šířit Boží pokoj mezi lidmi v našem a Božím světě. Pokoušíme se mluvit o tom, co nás k tomu vede, totiž evangelium, dobrá zpráva, že Bůh je člověku nakloněn. Nejvěrnější svědectví o Bohu, který vchází do našich dějin a v Kristu se stal člověkem, nalézáme v Bibli. Tu neinterpretujeme doslovně jako jiné protestantské denominace, ale čteme ji v kontextu a vnímáme její historickou podmíněnost a literární svéráz. Věříme však, že se nám texty tohoto jedinečného svědectví o božím působení v dějinách mohou stát díky působení Ducha svatého Božím slovem, Božím oslovením. Svou víru prožíváme v protestantském zabarvení, protestantské perspektivě, tedy nepříliš obřadně, spíše civilně. Jsme otevření jiným vyznáním i jiným náboženstvím, bereme vážně ekumenické hnutí i mezináboženský dialog.
Každou neděli v 9.30h se scházíme k bohoslužbě v Třebenicích. Setkáváme se nad Biblí. Věnujeme se dětem. Doprovázíme v radostných i obtížných životních situacích. Pořádáme koncerty, přednášky, promítání...
S ostatními křesťany sdílíme víru v Boha, tajemného původce vesmíru a dárce života, a zároveň laskavého průvodce těch, kteří jsou ochotni se mu s důvěrou otevřít a v nichž on tuto důvěru probouzí.
Sdílíme rovněž víru v Ježíše Krista, jedinečné Boží ztělesnění v lidských dějinách, který dle křesťanských vyznání zemřel a byl vzkříšen z mrtvých.
Také věříme v aktuální Boží působení prostřednictvím Ducha svatého, a to v lidských srdcích, v lidských vztazích, v lidských společenstvích, ale i v lidských dějinách.
Jsme součástí Českobratrské církve evangelické.
ČCE vznikla v roce 1918 spojením dvou evangelických církví povolených tolerančním patentem roku 1781: a sice Reformované a Lutherské církve. Jde tedy o církev tzv. unionovanou. Její ráz je však spíše reformovaný. Především co se týče rázu chrámových prostor a bohoslužebného života. Bohoslužby ve sborech naší církve mají zpravidla prostý, ne tak „košatý“ ráz jako v církvi římsko-katolické. Bohoslužbám (nejen) v našem sboru dominuje biblické čtení, kázání a zpěv. Večeře Páně (v katolickém prostředí se užívá slovo eucharistie) se u nás slaví zpravidla první neděli v měsíci a o církevních svátcích.
Nejvyšším správním orgánem ČCE je šestičlenná synodní rada složená z duchovních i laiků. Nejvyšším shromážděním je synod, který zasedá jednou ročně. K farářské službě pověřuje církev ty, kteří zaslechli vnější i vnitřní povolání od Boha, a to bez ohledu na pohlaví a sexuální orientaci (zmiňujeme to, protože v jiných církevních společenstvích to tak stále není). Tito lidé se vzdělávají na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy.
ČCE se hlásí k české i evropské reformaci. Podle sčítání lidu z r. 2021 se k Českobratrské církvi evangelické přihlásilo 32 577 členů, má 254 farních sborů ve 14 seniorátech a 207 kazatelů (160 mužů a 47 žen).