Pozvání k velikonočním bohoslužbám a dalším akcím
Cyklus setkání, první na téma: pohřeb, umírání v současné společnosti. Dotkneme se však i témat: význam rituálů dnes, naděje za hranicemi smrti z pohledu křesťanství.
Další setkání v plánu.
Britský dokument Nasáklí ropou (2022)
Vše na Sokolské 89, Třebenice. Všichni jsou srdečně zváni a vítáni!
Toto je Hospodinova brána, skrze ni vcházejí spravedliví. Tobě vzdávám chválu, žes mi odpověděl; stal ses mou spásou. Kámen, jejž zavrhli stavitelé, stal se kamenem úhelným. Stalo se tak skrze Hospodina, tento div se udál před našimi zraky. Toto je den, který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z něho. (Žalm 118, 20-24)
Pomlázka, sluníčko, rozkvétající květiny, kraslice – to vše si spojuje s Velikonocemi Honza, autor obrázku a jeden z klientů litoměřické Diakonie, kde od počátku tohoto roku působím jako kaplan vedle třebenického farářování. Pravidelně před Velikonocemi mě a nás Honza na příchod Velikonoc s předstihem upozorňuje: těší se na jarní rozkvět života. A rád tohle velikonoční těšení vtěluje do svých obrázků. Uprostřed tohoto obrázku je brána: Honza ví, že na Velikonoce slavíme nejen lidové obyčeje. Ale také se radujeme z toho divu, že Kristus prošel úzkou branou ze smrti do života. Div Kristova vzkříšení je základem křesťanské víry, lásky a naděje. Je to div nesamozřejmý, vzácný, skrytý. Který ale vždy vykvete, byť ne vždy s takovou pravidelností jako přichází jaro. Nám v životě leckdy do jásání není, odpovědi na naše otázky také leckdy nepřicházejí. Velikonoční div je taková brána, která do všeho temného, smutného a únavného, co jen v životě máme, propouští novou energii, novou dávku světla a smyslu. A tuhle bránu už nikdo nic zavřít nemůže! Ať se i o těchto Velikonocích, a nejen o nich, před Vašimi zraky dějí divy víry, lásky, naděje, ty plody Kristova vzkříšení!
Požehnané velikonoční svátky, tu oslavu a připomínku Kristova vzkříšení, přeje
Jiří Šamšula, farář, a staršovstvo FS ČCE v Třebenicích
Hospodářská situace našeho sboru je dle očekávání. Finanční úspory z minulých let utratíme za letošní personální fond. Ten konkrétně letos přijde na 300 tisíc. Po zaplacení by nám na účtu mělo zbýt 200000 pro běžný provoz a jako rezerva na příští rok. V roce 2025 bude dle plánu snížen úvazek faráře na 3/4. Tak to již bylo předem domluveno při volbě faráře. Jiří Šamšula má 1/4 úvazek v Litoměřické Diakonii, a navíc bude mít pravděpodobně ještě drobný úvazek v Litoměřickém hospici. Výdaje tedy na příští rok budou o něco menší, a to 240000. Pokud bude probíhat nadále administrace sboru v Chotiněvsi, tak můžeme počítat, že dostaneme příspěvek 80000. Vzhledem k tomu, že ostatní výdaje sboru se snažíme držet na nezbytném minimu a finanční obětavost členů je velká, tak očekávám, že další rok sbor finančně zvládne. Druhý největší výdaj sboru jsou energie. Ty se díky šetrnosti farní domácnosti i naší daří držet na možném minimu. Letos budeme znovu zkoušet žádat o podporu na fotovoltaiku. K instalaci ale přistoupíme pouze tehdy, pokud to bude sbor stát minimum finančních prostředků, které se vrátí obratem. Máme úvahy o výměně plynového kotle. Současný kotel je stále funkční, ale není přiliž úsporný a je třeba již pomalu počítat s jeho výměnou. Realizovali bychom ji, ale pouze v nouzi, anebo pokud by se podařilo získat finanční prostředky mimo běžné zdroje sboru. Sbor v březnu zrušil účet u ČSOB. Prosím tedy všechny členy sboru, aby k příspěvkům používali již pouze účet u FIO 2801233997/2010. Pro sbor i pro členy bývá nejlepší pravidelná měsíční platba. Průměrný salár se nyní pohybuje kolem 2000,- za rodinu a měsíc. Což svědčí o velké obětavosti členů a snaze sbor i faráře v Třebenicích udržet.
Jan Zalabák, kurátor