Nedělní domácí bohoslužby 22. 11. 2020

Domácí bohoslužby, Třebenice 22. 11. 2020

Malý návod k použití

Je dobré si připravit sváteční chvíli. Je dobré text číst nahlas, pomalu, s pauzami. V modlitbách může být prostor pro vlastní doplnění nebo ticho, lze zařadit kamkoli. Písně lze zpívat nebo text hlasitě předčítat. Ve zvukové nahrávce zní varhanní doprovod.

Je-li vás víc, můžete si po bohoslužbách povídat o nich i o něčem jiném.

Máte-li zpěvník „Svítá“, můžete uvedené písně nahradit písněmi z toho zpěvníku.

V mailu i na webu sboru najdete odkaz na youtube, kde jsou bohoslužby ve zvukové nahrávce, Mileny a Pavla Klineckých. Pustíte-li si nahrávku, můžete písně zpívat s doprovodem.

Pozdrav

 „Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.“

Milí přátelé, nedělní bohoslužby právě začínají. Možná je čtete nebo posloucháte ráno, možná odpoledne, možná dokonce ne v neděli. Přesto jsme něčím spojeni, my, členové třebenického sboru, posluchači, evangelíci, křesťané. Jsme spojeni svou vírou? Určitě, ale ještě víc – Boží láskou. Však to je naše víra, že „tak Bůh miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby každý, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný“.

Tak na vás myslíme s vděčností za vás a za Boží lásku. Právě v těchto dnech ji potřebujeme asi víc než kdy jindy.

Zdravíme se s vámi pozdravem prvních křesťanů:

Milost vám a pokoj, od Boha, Otce našeho a Pána Ježíše Krista.

Mottem dnešních bohoslužeb nám bude slovo proroka Jeremjáše:

Požehnán buď muž, který doufá v Hospodina, který důvěřuje Hospodinu. (…) Uzdrav mě, Hospodine, a budu zdráv, spas mě a budu spasen, neboť ty jsi můj chvalozpěv. (Jr 17,7 + 14)

PÍSEŇ  EZ 350, Přemohl Ježíš smrti moc

1. Přemohl Ježíš smrti noc, / z hrobu vstal na úsvitu. / Jeho je sláva, čest i moc / a on nám kráčí na pomoc, / na pomoc svému lidu.

2. To jitro velikonoční / smíš chválit v každém místě. / Vždyť všude, kde se shromáždí / ve jménu jeho dva neb tři, / je s námi zcela jistě.

3. Tak s církví svou se setkává / ve svátostech a Slovu. / Každému, kdo jej poznává, / v pokorné víře vyznává, / svůj život dává znovu.

4. Ježíši věrný, zůstaň již / i s námi, když den hasne. / Ať nad hroby, jež všude zříš, / nám svítí, vede dál a výš / tvé, Pane, světlo jasné!

Modlitba

Nyní se ztišíme k modlitbě, dnes s Eliškou Bubíkovou, studentkou evangelické teologie.[1]

Hospodine, Pane náš,

děkujeme, že i v době, kdy si hlouběji uvědomujeme, co všechno nemáme ve svých rukou,
se můžeme spolehnout na to, že nás i nyní vede Tvá vztyčená paže, která vyvedla izraelský lid z egyptského otroctví.

Děkujeme, že nemusíme bojovat sami – s virem – s nedostatkem sil – s vlastními emocemi – se stresem – s ponorkovou nemocí – se samotou – protože Ty, Hospodine, jsi s námi.

Prosíme, otevírej nám oči, abychom viděli, jak mocný je náš Hospodin, i ve chvílích, kdy podléháme pocitu, že bojujeme s větrnými mlýny. Amen.  

Čtení z Bible: 

Vede se někomu z vás zle? Ať se modlí! Je někdo dobré mysli? Ať zpívá Pánu! Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá starší církve, ti ať se nad ním modlí a potírají ho olejem ve jménu Páně. Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne, a dopustil-li se hříchů, bude mu odpuštěno. Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého. (Jk 5,13-16)

Zamyšlení (kázání)

Přiznám se, že v dnešní době mám zábrany, téměř obavy tento biblický oddíl připomínat. V době, kdy denně umírají stovky lidí jen u nás na pandemii, z níž máme strach všichni, v době, kdy i kolem nás jsou lidé nemocní, a často vážně a my se o ně bojíme, v době, kdy celý svět si neví rady s virem, který se během několika měsíců rozšířil z jednoho města jedné země doslova do celého světa, v době, kdy celý svět hledá rychlé a účinné řešení – v této době se skoro bojím připomenout verš, který nabízí jednoduché řešení, jak se zdá na první pohled.

My se také modlíme, s nadějí, ale někdy i s výčitkou, když se zdá, že naše modlitba vyšla naprázdno. Modlíme se sami i společně při bohoslužbách, někdy manželé spolu, rodiče s dětmi. Modlíme se hodně nebo málo? Myslím, že většina z nás by odpověděla „moc ne“ nebo „určitě bych mohl, mohla nebo měl, měla víc“. Ale nepociťujeme přitom nějaké zvláštní výčitky. Protože v normálním životě jsme zvyklí hledat efektivní řešení, která vedou k cíli, ověřitelné výsledky toho, co děláme nebo co používáme. A už dávno víme, že toho se v modlitbě nedočkáme.

Tak je to v Bibli vždy: nemá hotové recepty. Všechno je třeba prožít, zakusit a všechno se musí hledat a nacházet. Bible nemá hotové recepty ani na modlitbu, ani na uzdravení. Odpovědi se vynořují někdy nečekané, někdy právě v modlitbě nebo po ní. Někdy se odpovědi nedočkáme. Pokud se někdo snaží najít v Bibli hotové řešení, zpravidla se dopustí zjednodušení a spíš uškodí sobě nebo druhým, i toto už mají křesťané dávno vyzkoušené.

Jakubova epištola zachycuje právě takové hledání a nacházení. Ano, už víme, že Ježíš Kristus přinesl Boží lásku celému světu bez rozdílu. Že tak rozšířil a prohloubil hebrejské, židovské vyznání víry. Už víme, že Ježíš to ukázal celým životem, smrtí, vzkříšením, tím, co říkal, i tím, jak jednal s lidmi okolo.

Ale život přináší další otázky, tak hledáme dál: co když přijde nemoc? Ať se takový člověk modlí! Nezní to moc objevně. Modlitba patří k životu na celém světě, a v těžkých situacích zvlášť. Modlí se věřící i nevěřící, modlí se i ti, kteří nevědí, ke komu vlastně – ale upřímně řečeno, kdo to ví? Modlitba pomůže vyslovit trápení, pomůže strávit čas, zklidní mysl. Jen někdy se člověku vkrade pochyba, když si uvědomí, že se modlí jen v nouzi, podle přísloví „tonoucí se stébla chytá“.

Právě proto se v epištole ozve vedle sebe obojí: „Vede se někomu z vás zle? Ať se modlí! Je někdo dobré mysli? Ať zpívá Pánu!“ Modlitba patří k celému životu, modlitba není obinadlo, jímž omotáme rány, zatímco zdravé údy mohou zůstat volně, bez modlitby. Modlitba není „babiččino užívání“, jež užijeme při ochoření. Modlitba je život sám, způsob života, životní styl.

To neznamená, že člověk musí hodiny denně strávit vkleče nebo se sepnutýma rukama, vůbec ne! Modlitba může provázet život člověka jako pozadí toho, co dělá; běží naším srdcem, hlavou, myslí, zatímco my děláme různé věci. Radostné věci provází dík a vděčnost, smutné prosba nebo i nářek, ty „neutrální“ pak klid a tiché spočinutí. Jen někdy se modlitba „vynoří“ do našeho vědomí, možná desetkrát za den, možná padesátkrát, možná dvakrát. Někdy má modlitba podobu slov, někdy myšlenek beze slov a někdy zůstává úplně čistá, tichá a prázdná, jako když stojíme mlčky tváří v tvář svému Pánu. Nic neříkáme, díváme se, pohled trochu rozmazaný slzami nebo dojetím, ale vnímáme jeho láskyplnou blízkost. Není třeba nic říkat, on zná naše radosti i bolesti, ví, na koho teď úpěnlivě myslíme.

Tak epištola ukazuje, že modlitba je zvláštním životním stylem. Líbí se vám?

A jak naše starosti dopadnou? Uzdraví se ten, koho máme na mysli? Dopadne to dobře? Ani ty rituály to nezaručují: modlitby starších ani mazání olejem, které evangelíci již neužívají. Epištola řekne, co můžeme dělat, ale už neřekne, jestli se nemocný uzdraví. Řekne, že „modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne a dopustil-li se hříchů, bude mu odpuštěno.“ To je velká věc, ale nám to nestačí.

V něčem to stačit musí. Protože nikdo nikdy nikomu neřekne, jak to dopadne. Protože nemoci přicházejí a odcházejí a člověk je smrtelný.

Ale nakonec zazní zvláštní myšlenka, nad všechny tyhle úvahy: „Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého.“ Poslouchejte a rozumějte: velkou moc! Nikdo neví jakou, nikdo neví, jestli a jak zachraňující, ale i léčivou, nikdo neví, jak to funguje, ale velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého. Zkušenosti jsou tady přepestré: nikdo nemůže říci, že modlitba vždy a každého léčí, uzdravuje, to bychom nepotřebovali antibiotika ani paralen. Ale nikdo nemůže říci, že modlitba neléčí a neuzdravuje.

Vlastně může: modlitba opravdu neléčí. Léčí Hospodin. Modlitba pomáhá nemocnému i tomu, kdo se modlí, modlitba určitě nějak mění situaci. Proto se máme modlit. Ale léčí vždy jen ten jeden. Náš Pán.

Tak myslím na všechny nemocné kolem sebe s jednou jistotou: Pán Bůh zachraňuje. A věřím, že i uzdravuje. A věřím, že naše modlitba pomáhá. A jsem rád, že se mohu modlit. Amen.

PÍSEŇ EZ 643 „Když soumrak zháší světlo“

Když soumrak zháší světlo, noc se blíží, / ruch všedních dnů se ve tmě rozplývá, /: čím dál tím víc jen k tobě, Pane, vzhlížím, / mých jistot zrádných kvapem ubývá. :/

2. Nebýt tvých ran, svět by byl jenom zdání, / voňavý kouř, co s větrem uplývá, /: nebýt tvých ran a tvého zmrtvýchvstání, / byl by náš den jen jízda bláznivá. :/

3. Měls, Pane, sílu nenechat se zalknout/ tím hořkým proudem zvyku, strachu, lží, /: záblesk tvé slávy prosvítil tmu matnou/ a dal nám příslib, výhled nadějný. :/

Oznámení

·         Bohoslužby v Třebenicích ani v Lovosicích se zatím nekonají, podobně jako setkání v týdnu pro děti ani pro dospělé. Sledujte informace, které dostanete mailem, na webu sboru i jeho facebookových stránkách: www.trebenice.evangnet.cz,  https://www.facebook.com/Farn%C3%AD-sbor-%C4%8Ceskobratrsk%C3%A9-c%C3%ADrkve-evangelick%C3%A9-v-T%C5%99ebenic%C3%ADch-1343932835640321

·         Na internetu najdete další informace, bohoslužby, úvahy, písně, načtené knížky, vše v rozcestníku https://www.e-cirkev.cz/clanek/6621-Cirkev-doma/index.htm

·         Došla již dvě čísla Českého bratra, jsou připravena ve sboru, kdyby někdo chtěl, můžeme vám je zavézt, dejte, prosím vědět. Budeme také mít brzy pro příští rok „Evangelický kalendář“ a „Na každý den“, stejně jako „Hesla Jednoty bratrské“, zatím jsme je objednali a až se zase sejdeme při bohoslužbách v modlitebně, budeme si je moci rozebrat.

·         Farář je připraven k rozhovoru zatím pouze telefonicky nebo elektronicky.

·         Dnešní sbírka je opět určena pro potřeby našeho sboru: svůj dar pošlete na účet sboru u banky FIO, (číslo účtu 2801233997 / 2010). Dary pro potřeby sboru označte ve zprávě pro příjemce „SBOR“. Děkujeme, že na svůj sbor myslíte.

Přímluvy + Modlitba Páně

Pane Ježíši Kriste,

děkujeme, že jsi nám dovolil se přimlouvat, prosit za druhé i sami za sebe.

Tedy tě prosíme především za všechny nemocné kolem nás, za ty u nás ve sboru, v sousedství, za naše přátele, blízké a milé, na nichž nám záleží. Za své rodiny, v nichž také někteří zdraví nejsou. Prosíme, daruj jim zdraví, zmírni jejich bolesti, prosíme, zachovej nám je.

Prosíme za nemocné, které neznáme. Myslíme s bolestí na ty, kteří zemřeli a umírají v nemocnicích, kteří jsou nemocní z pandemie i jinak. Myslíme na ty v naší zemi, v celé Evropě i v celém světě. Prosíme, zmírňuj bolest nemocných umírajících i pozůstalých.

Myslíme na všechny, kteří pomáhají: zdravotníky, lékaře, dobrovolníky i ošetřovatele. Myslíme na všechny statečné a obětavé. Myslíme na hasiče, policisty, prodavače a prodavačky, na všechny, kteří musejí pracovat, abychom my ostatní měli, co potřebujeme. Prosíme, daruj jim, kromě vědomí smyslu jejich práce, také zdraví a výdrž.

Myslíme na všechny, kteří mají strach o živobytí, kteří se dostali do existenčních problémů, na živnostníky, hudebníky, herce i zaměstnance v kultuře. Prosíme, ať víme, jak jim pomoci.

Prosíme za všechny, kteří upadají do strachu i depresí vlivem špatných zpráv i osamělosti. Prosíme, ať je umíme potěšit my i ostatní.

Prosíme za celý svět. Pane Ježíši Kriste, daruj světu svou lásku.

Společně se modlíme modlitbu Páně:

Otče náš,

který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé.

Přijď království tvé.

Buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi.

Chléb náš vezdejší, dej nám dnes.

A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.

A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.

Neboť tvé jest království, i moc, i sláva na věky. Amen.

Požehnání

Hospodin pak předcházející tě, onť bude s tebou, neopustí tě, aniž tě zanechá; a proto nermutiž se, ani se strachuj. (Dt 31,8)

PÍSEŇ EZ 636 „Z tvé ruky, Pane můj“

Z tvé ruky, Pane můj, / co dáváš, chci vzít. / Ty líp nežli já / víš, co mi prospívá, / co přebývá a schází. / Z tvé ruky, Pane můj, / co dáváš, chci vzít. Ty líp než já víš, co vede k tobě blíž. / Haleluja.

2. Stůj při mně, když se zdá, / že krátí se den. / Ty líp nežli já/ víš, kdy se rozdnívá,/ kdy začít má tvé ráno. / Stůj při mně, když se zdá, / že krátí se den. / A půjdu-li tmou, / ty uchop ruku mou. / Haleluja.

7. Tvá láska, Jezu, pronikni nám duší, / ať nejsme její vyznavači hluší! / Ty buď náš pastýř, duší našich rádce, / a my tvé Stádce!

 

Datum: 22. 11. 2020 |
Nechci nic propásnout
Z Církve ČCE
#

#

#

#

#

Administrace