Nedělní domácí bohoslužby 29. 11. 2020

Domácí bohoslužby, Třebenice 29. 11. 2020

Malý návod k použití

Je dobré si připravit sváteční chvíli. Je dobré text číst nahlas, pomalu, s pauzami. V modlitbách může být prostor pro vlastní doplnění nebo ticho, lze zařadit kamkoli. Písně lze zpívat nebo text hlasitě předčítat. Ve zvukové nahrávce zní varhanní doprovod.

Je-li vás víc, můžete si po bohoslužbách povídat o nich i o něčem jiném.

Máte-li zpěvník „Svítá“, můžete uvedené písně nahradit písněmi z toho zpěvníku.

V mailu i na webu sboru najdete odkaz na youtube, kde jsou bohoslužby ve zvukové nahrávce, Mileny a Pavla Klineckých. Pustíte-li si nahrávku, můžete písně zpívat s doprovodem.

Pozdrav

 „Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.“

Milí přátelé, dnes je první neděle adventní. V modlitebně je připraven adventní věnec, těšili jsme se na zapálení první svíčky některým z dětí, na předvánoční atmosféru, úsměvy – a na Večeři Páně. Ale je všechno jinak, bohoslužby spolu můžeme dnes sdílet pouze poslechem nebo čtením. Je nám to líto? Ano, je. Ale přitom to hlavní zůstává. Advent je tady, příchod Boží lásky můžeme slavit i tak. A těšit se na to, že se snad již brzy uvidíme…

Zdravíme se s vámi pozdravem prvních křesťanů:

Milost vám a pokoj, od Boha, Otce našeho a Pána Ježíše Krista.

S radostí si opakujeme slovo z epištoly do Korintu, která (zase) připomíná proroka Izaiáše:

Neboť Bůh, který řekl "ze tmy ať zazáří světlo", osvítil naše srdce, aby nám dal poznat světlo své slávy ve tváři Kristově. (2K 4,6)

PÍSEŇ  EZ 261, Aj, čas vzácný přišel

1. Aj, čas vzácný přišel, / v němž Pán slávy vyšel / k spasení lidskému, / ke cti lidu svému, / k jeho potěšení / a hříchů zproštění.

2. Toto jsou ti dnové, / o nichž prorokové / od dávna pravili, / lidem oznámili: / „Dnové vykoupení / a světa spasení.“

3. V nich nesluší spáti, / ale vzhůru vstáti, / Bohu děkovati / a jej milovati, / jenž nám té milosti / dal dočkat s radostí.

4. Noc bludů odešla, / záře víry vzešla; / sluší k ní prozříti, / ze sna procítiti, / v světle tom choditi, / ctností se odíti.

5. Protož v ctnostech stůjme, / spravednost milujme, / víru Boží mějme, / bludů se varujme; / neb v nich je svedení, / jakož praví Čtení.

Modlitba

Pane Bože, Otče náš,

chtěli bychom dnes zpívat a jásat. Začíná advent a my připomínáme tvůj příchod. Slyšeli jsme a věříme, že jsi nezůstal Bohem jen na nebesích, jak opakujeme v modlitbě Páně, ale jsi mezi námi. Jak jsi to udělal, nerozumíme. Ale ještě méně chápeme, proč jsi to udělal. Tušíme, že tvé srdce, tvá mysl, tvé božské já překypuje láskou. Odpusť, že mluvíme o tvém srdci a mysli, jinak to neumíme. 

Ale my z tvé přítomnosti na světě vidíme málo. Jsme pořád obklopeni bolestmi i slabostí svou i těch druhých. Jsme obklopení svými přáními, svou vůlí, svým chtěním, které jsou často tak jiné, než vůle tvá.

Ale dnes chceme mít radost, že tvá láska se přece jen na světě ukazuje. Někteří jsme dokázali odpustit, možná někdo odpustil nám. Někteří se uzdravují, někteří již nemají strach. I jiným zůstává naděje, že u Tebe je milost a pokoj. Izrael čekal na vysvobození desetiletí, tak to i my chceme vydržet.

Prosíme, dotkni se našich srdcí, úst i rukou, daruj nám svou blízkost, daruj nám svůj příchod, advent, navštiv nás, Boží lásko, nás i naše blízké i vzdálené, navštiv celý svět. Amen.

Čtení z Bible: 

Jan sedmi církvím v Asii: Milost vám a pokoj od toho, který jest a který byl a který přichází, i od sedmi duchů před jeho trůnem a od Ježíše Krista, věrného svědka, prvorozeného z mrtvých a vládce králů země. Jemu, jenž nás miluje a svou krví nás zprostil hříchů a učinil nás královským kněžstvem Boha, svého Otce - jemu sláva i moc navěky. Amen. Hle, přichází v oblacích! Uzří ho každé oko, i ti, kdo ho probodli, a budou kvůli němu naříkat všechna pokolení země. Tak jest, amen. Já jsem Alfa i Omega, praví Pán Bůh, ten, který jest a který byl a který přichází, Všemohoucí. (Zj 1,4-8)

Zamyšlení (kázání)

Dnes je první neděle adventní. Jako základ kázání poslouží text ze Zjevení Janova, jemuž se také říká „apokalypsa“.

Slyšíme-li slovo „advent“, vybaví se nám Vánoce a příprava na ně. Do hlavy i do srdce naskočí radostné očekávání, od dětství prožívaná touha, těšení se, rodina, úsměvy. Zkrátka hezká, pohodová atmosféra.

Slyšíme-li slovo „apokalypsa“, vybaví se „konec světa“, hrůzy, poslední soud. Do hlavy i do srdce naskočí vizionářské obrazy plné ohně a síry, bolesti, soud na lidskými hříchy. Zkrátka atmosféra nepříjemná, tísnivá.

Jak rozdílné životní pocity a polohy, advent a apokalypsa!

Necháme-li se vést spíš svými současnými pocity, asi dnes zvítězí ona apokalyptika; kam se všechen advent poděl? V první adventní neděli děti obvykle zapalují první svíčku na adventním věnci, zpívají se písničky, na které čekáme celý rok, na bohoslužby přichází víc lidí. A hlavně večeře Páně, společné setkání kolem stolu Páně, s chlebem a kalichem, všichni se usmívají – a letos? Zůstáváme doma, v modlitebně se sejdeme snad až někdy příště, a bez večeře Páně. Kolem nás potom pořád epidemie, nemocní, také smutní, někdo nemoc prodělal, někdo snad i zemřel, nevíme, jak to skončí, už se mluví o třetí a čtvrté vlně. A lidstvo nemá jednotný názor, odvážnější vytýkají těm druhým zbabělost, ti zas těm prvním neopatrnost na cizí úkor. K tomu přičtěme svědectví lékařů, že na podzim a na začátku zimy se zvyšuje počet obtíží psychických, depresí, neuróz, stresu i žaludečních potíží. Na mnohé lidi v ekonomických problémech pak tlačí i těžká otázka: kde vezmou na vánoční dárky, kde a jak a zda je vůbec koupí. A jak to dopadne, kdy to skončí, skončí to vůbec?

To vše nahrává spíše pohledu apokalyptickému. Advent znamená příchod, narození Spasitele, přinášejícího radost, pokoj, spravedlnost, ale nemoc s námi zůstane a s ní všechny její důsledky. A k tomu to, co každý rok: ráno mrazivá mlha a bude to klouzat, odpoledne brzy tma. A celý den inverze, žádné sluníčko a nám bude smutno. Někteří se bojí Vánoc i Adventu, takové svátky – nesvátky, když jsou třeba sami. Jako by Advent otvíral zásuvky otázek, které jinak leží zasuty, protože je otvíráme neradi. Jako by Advent a pak i Vánoce kladly svou radostností metu, na kterou prostě realita života nemá a ani bohatě nastláno pod stromečkem to nezachrání.

Advent znamená příchod Spasitele – do těžkých časů, do střízlivé a šedivé reality. Ale apokalypsa - je také příchod! Zrovna jako advent - příchod Spasitele, příchod pokoje, naděje radost - do střízlivé a šedivé reality. Ale zatímco apokalypsa vidí více střízlivou a šedivou realitu, advent pak to, nač čekáme: radost, světlo, naději a pokoj.

Autor Janova Zjevení (Apokalypsy!), věděl, že příchod Spasitele není černobílý. Narození Krista má svou barvu adventní i apokalyptickou. Proto i v Janově zjevení má apokalypsa adventní barvu a proto má v adventu znít kus té apokalyptiky. Protože život je takový. Proto se Ježíš rodí v chudém chlévě chudým rodičům, hned po narození se z nich stávají migranti do Egypta, proto i samo početí je provázeno napětím a konflikty; jen vzpomeňme, Josef chtěl Marii vyhodit! Adventní a vánoční evangelium není prosto smutku. A také apokalypsa líčí nejen konec světa a soud a hrůzy, oheň a moře střepů a draky a potvory.

I apokalypsa znamená příchod Spasitele – do těžkých časů, do střízlivé a šedivé reality.

Jan své apokalyptické vidění začíná pozdravem pokoje: „Milost vám a pokoj.“ Rozumíte, barvité obrazy o tom, že se světem to dopadne zle, jestliže nepřijme napomenutí Beránkovo, začíná „pokoj vám“! Hned na počátku apokalypsy letí do světa poselství Božího pokoje. Tohle je taky zvěst apokalypsy: milost vám a pokoj! Před všemi šelmami a potvorami, před vládou satana a hrůzami šesti pečetí, pokoj vám!

Milost a pokoj od toho, který byl a jest a který – přichází. To je ten advent. Jan neřekne, kdy přijde, otázka času je mimo. Ale přichází! Nejen jednou, až jednou, nýbrž už teď přichází. A připomene vítězství největší, nad smrtí. A připomene, že přicházející „svou krví zprostil člověka hříchů“. To je ovšem veliká věc! Vezměme vážně, že apokalypsa nepřináší nářek, jak je svět zlý a hříšný a že i já podléhám pokušení strachu, zlosti, touhy po odplatě. Protože přicházející svou krví zprostil člověka hříchů. Věříte tomu? Já se snažím, ale snadné to není…

Možná, že hlavním hříchem je, že člověk si sám namaloval, jak měl vypadat příchod Spasitele, a trvá na tom. Člověk si nakreslil, jak budou všichni zdraví a krásní, poctiví, jak už nikdo neonemocní, nikdo nikoho nezradí ani neopustí, všichni si budou věrní a láska bude opravdu na celý život... A realita je advent za nouzových opatření. Ani sám Přicházející, Spasitel, se do lidských plánů nevešel; měl to být superman, politik nebo vojevůdce, nebo alespoň mudřec a zatím – tesař z Nazaréta z Galileje, později smutná postava na kříži.

Tak advent vidí všechny barvy. I uprostřed těžkých chvil je život také silný, krásný a nadějný. Ještě přijde po neděli pondělí a úterý, ještě máme trochu rozumu, aby nás nepohltila beznaděj. Ještě je čas. To je advent. A advent je pořád, protože Přicházející pořád přichází. Tiše, ale pořád.

To je naše adventní radost. Amen.

PÍSEŇ EZ 255 „Útěcho duše mé“

1. Útěcho duše mé, Ježíši můj, / dobro mé nejvyšší, při mně vždy stůj; / tebe jen samého sobě žádám, / v tvé jméno naději všechnu skládám.

2. Věřím a vyznávám, že jsi můj Pán, / Bůh, který za spásu světa byl dán, / ať slyším v duši své vždycky tvůj hlas. / Víru mou posiluj po všechen čas.

3. Duši mou přemnohé hříchy tíží, / za které trpěl jsi na svém kříži, / přesto mám naději v Pána svého, / miluji Ježíše laskavého.

4. Co mám zde na světě, vše jest jeho, / je to jen milostí Pána mého; / jeho je duše má v hříšném těle, / nemám nic bez svého Spasitele.

5. Ducha mu navrátím při skonání, / tělo své odevzdám zmrtvýchvstání; / na jeho lásce mám dosti věčně, / za milost děkuji jemu vděčně.

6. S Ježíšem v světě žít, kdo víc mi dá? / S Ježíšem zemříti je touha má, / s Ježíšem kralovat na výsosti / budiž mou nejvyšší blažeností.

Oznámení

·         Staršovstvo se docela těžko rozhodovalo, jak dále v adventu s bohoslužbami. Chtěli jsme mít bohoslužby již příští týden, na 2. neděli adventní, ale protože se zatím situace příliš nelepší, nebudou se konat bohoslužby v modlitebně ani žádná shromáždění v týdnu. A jak to bude vypadat dál, dáme vám zase vědět. Takže ještě za týden jistě dostanete tyto tištěné a nahrané bohoslužby.

·         Vánoční bohoslužby se budou konat podle situace. Vánoční divadlo ale letos nebude, jestli se tedy budou konat bohoslužby na Štědrý den a na Boží hod vánoční, pak v modlitebně.

·         Sledujte informace, které dostanete mailem, na webu sboru i jeho facebookových stránkách: https://www.facebook.com/Farn%C3%AD-sbor-%C4%8Ceskobratrsk%C3%A9-c%C3%ADrkve-evangelick%C3%A9-v-T%C5%99ebenic%C3%ADch-1343932835640321

·         Na internetu najdete další informace z církve, také záznamy bohoslužeb, úvahy, písně, načtené knížky, vše v rozcestníku https://www.e-cirkev.cz/clanek/6621-Cirkev-doma/index.htm

·         Došla již dvě čísla Českého bratra, jsou připravena ve sboru, kdyby někdo chtěl, můžeme vám je zavézt, dejte, prosím vědět. Budeme také mít brzy pro příští rok „Evangelický kalendář“ a „Na každý den“, stejně jako „Hesla Jednoty bratrské“, zatím jsme je objednali a až se zase sejdeme při bohoslužbách v modlitebně, budeme si je moci rozebrat.

·         Farář je připraven k rozhovoru zatím pouze telefonicky nebo elektronicky.

·         Dnešní sbírka je opět určena pro potřeby našeho sboru: svůj dar pošlete na účet sboru u banky FIO, (číslo účtu 2801233997 / 2010). Dary pro potřeby sboru označte ve zprávě pro příjemce „SBOR“. Děkujeme, že na svůj sbor myslíte.

Přímluvy + Modlitba Páně

Na tvůj příchod čekáme, Beránku Boží tichý a láskyplný. Přicházíš nenápadně, tiše, bez hluku a záře reflektorů.

Prosíme, dej nám i celému světu poznat, že přicházíš mezi trpící. Proto se modlíme za nemocné, umírající, chudé, hladové, vězněné. Za lid v Arménii i v Bělorusku, v nemocnicích, věznicích i na ulicích.

Dej nám i celému světu poznat, že přicházíš všude, kde je potřeba odpuštění, smíření a pokoj. Prosíme za pronásledované pro svou víru v Africe i v Asii, za pronásledované křesťany i muslimy, hinduisty i buddhisty, ať jsou z těch pronásledovaných nebo pronásledujících.

Dej nám i celému světu poznat, že přicházíš do rodin i mezi osamělé. Modlíme se za manžely a manželky, které opustili jejich partneři. Modlíme se za děti v rodinách, které takové selhání musí sdílet. Modlíme se za vdovy i vdovce, kterým se po jejich blízkých stýská. Modlíme se za rodiny, kde existuje napětí mezi dětmi a rodiči. Modlíme se za všechny rodiny, kde dřívější lásku nahradilo hádání o majetek nebo o děti.

Dej nám i celému světu poznat, že přicházíš nejen k chudým a potřebným, ale i k bohatým a k nositelům moci. Modlíme se za ty, kteří rozhodují o svobodě a nesvobodě druhých, o svobodě a nesvobodě tisku, médií, o spravedlivosti při volbách, o uplatňování moci ve věcech veřejných. Modlíme se i za ty, kteří se snaží demokratické principy zneužít pro sebe.

Dej nám i celému světu poznat, že máš rád svou církev, ale ne tak, že jí dáváš přednost před jinými, ale že ji vedeš, napravuješ její chyby, posiluješ a povzbuzuješ. Modlíme se, aby i církev, která se nemůže sejít u Tvého stolu, byla posilněna.

Požehnaný, který přicházíš ve jménu Páně, budiž vítán a oslavován!

Společně se modlíme modlitbu Páně:

Otče náš,

který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé.

Přijď království tvé.

Buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi.

Chléb náš vezdejší, dej nám dnes.

A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.

A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.

Neboť tvé jest království, i moc, i sláva na věky. Amen.

Požehnání

Pokoj zůstavuji vám, pokoj svůj dávám vám; ne jako svět dává, já dávám vám. Nermutiž se srdce vaše, aniž se strachuj. (J 14,27)

PÍSEŇ EZ 273 „Zvedněte brány svrchků svých“

1. Zvedněte brány svrchků svých, / ó věčná vrata v nebesích; / všech králů Král a pánů Pán / buď s plesáním již uvítán! / Pln milosti náš Stvořitel / a světa všeho Spasitel / již béře v chrám se svůj; / Sióne, prozpěvuj!

2. On, spomocník všech národů, / má spravedlnost v průvodu; / jsa korunován svatostí / a žezlem lásky s milostí / v pokoře k nám se ubírá / a nebes brány otvírá. / On Bůh, on Pán je tvůj; / Sióne, prozpěvuj!

3. Ó blaze městu, zemi té, / všem, kdož se k němu hlásíte! / Kde jeho stanou kročeje, / tam svatý mír se rozleje; / kde on, to slunce života, / tam mizí hrobu temnota. / On rádce, štít je tvůj; / Sióne, prozpěvuj!

4. Otevřte brány srdcí svých, / odvržte zlost i každý hřích, / a v roucho víry, naděje / nechť každý již se oděje, / by Král ten v slávy odění / dal život vám a spasení. / Již k tobě Král jde tvůj; / Sióne, prozpěvuj!

 

Datum: |
Nechci nic propásnout
Z Církve ČCE
#

#

#

#

#

Administrace