Novoroční bohoslužby 1. 1. 2021

Domácí bohoslužby, Třebenice 1. 1. 2021

Pozdrav

 „Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.“

Milost vám a pokoj, od Boha, Otce našeho a Pána Ježíše Krista.

Neboj se, země, jásej a raduj se, neboť veliké věci vykoná Hospodin. Neboj se, dobytku na poli, stepní pastviny se zazelenají, strom zase ponese ovoce, fíkovník a réva vydají úrodu. Jásejte, synové Sijónu, radujte se z Hospodina, svého Boha, neboť vám dá učitele spravedlnosti a jako na začátku vám sešle hojnost dešťů podzimních i jarních. (Jl 2,21)

PÍSEŇ  EZ 637, Díky Bohu vzdejme

1. Díky Bohu vzdejme, Králi nebeskému, / kterýž nás dobrotivě dochoval / k jitru dnešnímu.

2. Budiž z toho chvála, / čest, moc, síla, sláva, / všemohoucí Pane Bože věčný, / od nás vzdávána.

3. Račiž i v tento den/ nám býti přítomen, / ode všeho zlého nás chrániti, / neb‘s toho mocen.

4. Tak abychom byli/ k tvé cti, chvále živi, / k prospěchu bližním a nám k spasení/ až do skonání.

5. Po smrti pak časné/ dejž království věčné, / kdež bychom tebe hodně chválili/ na věky. Amen.

Modlitba

Hospodine, Pane náš, budiž ti dík za každou chvíli našeho života, za každý den, za každý rok. I za ten minulý. Za každou situaci, která dobře dopadla, za každé poučení, zmoudření, za každou zkušenost, která nás nezabila, budiž tobě, Pane, dík.

Za své blízké děkujeme, za své rodiny i sousedy a přátele. Děkujeme i za ty, s nimiž jsme se museli loni rozloučit, ale prožili jsme s nimi mnoho dobrých dnů.

Za jídlo i za pití děkujeme, za zdraví i za nemoc, která nás nutila o zdraví přemýšlet a rozumně s ním zacházet.

Za tebe mezi námi, vtěleného a přítomného, děkujeme. Za Ježíše Krista, v němž jsme tvou přítomnost v těle poznali, budiž tobě, Pane, dík. Za tvého Ducha, skrze něhož nám přichází porozumění, co je život, co jsme my, kam máme směřovat a kam jdeme, za tvého Ducha, budiž tobě, Pane, dík. Amen.

Čtení z Bible: 

Prokázal jsi dobro svému služebníku podle svého slova, Hospodine. Nauč mě okoušet a znát, co je dobré, já tvým přikázáním věřím. Dokud jsem se nepokořil, bloudíval jsem, nyní dodržuji, co jsi řekl. Jsi dobrý a prokazuješ dobro, vyučuj mě v tom, co nařizuješ. Opovážlivci mě mrzce pošpinili, já však zachovávám ustanovení tvá celým srdcem. Bezcitné je jejich tučné srdce, mně je tvůj Zákon potěšením. Byl jsem pokořen a bylo mi to k dobru, naučil jsem se tvým nařízením. Zákon tvých úst je mi dražší než tisíce zlata nebo stříbra.  (Ž 119,65 –72)

Zamyšlení (kázání)

Žalm je modlitba – píseň – báseň. Žalm někdy oslovuje Boha, někdy o něm mluví, někdy žalmista oslovuje sám sebe nebo své okolí. Je to stejné, jako když my se modlíme, občas nám myšlenky někam zaletí, občas mluví k Bohu a občas o něm přemýšlíme.

Žalmy zachycují pestré nálady, od smutku k radosti, od bolesti ke štěstí. Někdy v nich žalmista myslí na sebe, své blízké, někdy na celou společnost, zemi, ba dokonce na celý vesmír.

Žalm stý devatenáctý je nejdelší v Bibli. V hebrejštině je v něm skryta hříčka, verše začínají od stejného písmene, vždy po osmi verších od jednoho písmene, od začátku podle abecedy. „Náš“ oddíl je od písmena „tét“, jednoho ze dvou „t“, které hebrejština má.

Celý žalm má jednu hlavní myšlenku: nejlepší radou do života je dodržovat zákon. Totiž Boží zákon, zákon života. Ale abych se mohl držet zákonů života, musím je napřed znát. A věřit jim.

Zkusme se na počátku roku modlit, spolu s touto částí žalmu o tom, jak je dobré držet se Božího zákona.

„Hospodine,

probíráme se minulým rokem, tou spoustou událostí tři sta šedesáti pěti dnů. Bylo by na co vzpomínat ve zlém, prožili jsme strach i bolest, hněv i výčitky. Nepotěšil nás veřejný život, stále víc se v něm objevují lži, dezinformace, pohrdání zákonem. A k tomu pandemie, už rok, spousta obětí nejen životů, ale i zkrachovalých firem a lidí na hranici živoření. A není dosud konec, věříme, že se mnohé zlepší, ale růžové brýle si rozhodně nenasazujeme.

A přesto začínáme děkováním. „Prokázal jsi dobro svému služebníku, Hospodine“. Jsem tvůj služebník, protože služebník života, protože žiji v tomto světě a snažím se žít, jak se patří. Ale jsem leckdy služebník nedostatečný, unavený, líný a netvůrčí, na víc nemám síly nebo si to myslím. Ale přesto tu jsem. Prokázal jsi dobro „mně“ i „nám“.

Jaké jsi prokázal dobro? Že některé věci dobře dopadly? Že nedopadly hůř? To by bylo málo. Ale to, že součást mého života jsi ty, to je největší dobro. Ty jsi vstoupil do mých dnů. Ty, Pane života i smrti, Hospodine, ty patříš ke mně a já k tobě. Jsem si jist tvou blízkostí. Tak jsi prokázal dobro svému služebníku. Děkuji, děkuji, děkuji.

 „Nauč mě okoušet a znát, co je dobré“, nauč mě hodnotit věci jakoby tvýma očima. Život je složitý, mnoho věcí nevím, nevím, komu z lidí věřit a komu ne, ale „já tvým přikázáním věřím“. Proto „je mně tvůj Zákon potěšením“. Nerozumím tvému Zákonu jako právní sbírce, nýbrž jako siločarám, v nichž běží můj život a život celé planety. Tvůj Zákon je DNA světa, tvůj genetický kód, Hospodine, koho taky jiného? A ve tvém Zákoně je základem láska. Její součástí je i vděčnost, věrnost, odpovědnost, vůle k odpouštění a naděje.

To je, jak rozumím, tvůj Zákon, Hospodine, krev v žilách světa i v žilách mých. Proto je mně tvůj zákon potěšením i životní nezbytností. Co tvůj Zákon ukazuje jako dobré, JE dobré, co tvůj zákon odmítá, je zlé. Ty sám, Hospodine, jsi Láska i Pravda i Život sám, však když jsi chodil po zemi jako Jošua z Nazareta, slyšeli tě říkat „Já jsem ta cesta i pravda i život“ (J 14, 6). „Jsi dobrý a prokazuješ dobro“, podle toho a tak podle tebe poznávám, co je dobré a co nikoli. Jen prosím, „vyučuj mě v tom, co nařizuješ“. Jak jinak bych obstál v životě?

 Ne, Hospodine, nesnažím se teď před tebou dobře vypadat. Nenasazuji si masku zbožnosti a vnitřní i vnější čistoty. Jsem pořád ten samý zmetek, někdy nekritický a domýšlivý, někdy neschopný odpustit. Neoblékám si masku, dobře vím, že k tobě bych s žádnou maskou nedošel. Vždyť ty vidíš mě i do mě, vidíš i to, co já sám nevidím. Čteš ve mně jak v otevřené knize, ba i mezi řádky. A když se na sebe podívám jakoby tvýma očima, leknu se vlastní tváře.

Mám to těžké, žiji ve světě plném nástrah. Hospodine, ty víš, proč to tak je, já to nevím. Je to můj hřích nebo snad tvá laboratoř? Nebo výcvikové středisko? Často svůj boj prohrávám. Někdy nade mnou vítězí pýcha na vlastní úspěchy, jindy skleslost nad svou nedostatečností; nezvládnu ani to, co můj průměrný soused. Někdy jsem domýšlivý na svou moudrost a když vyjde najevo, že jsem se mýlil, vždy si najdu vysvětlení. Závislost na různých výdobytcích i poklescích doby, móda, trendy, společenské konvence, říkám si, že to mám pod kontrolou – nic nemám pod kontrolou! To ona, ta pokušení se snaží dostat mne pod svou kontrolu!  Ještě se držím nad vodou, ale zjizven drápy nepřátel často klesám na kolena. Tihle „opovážlivci mě mrzce pošpinili, bezcitné je jejich tučné srdce“. „Byl jsem mnohokrát pokořen“. A asi ještě budu, takový je život.

Jenže kupodivu shledávám, že „mi to bylo k dobru, naučil jsem se tvým nařízením.“ Totiž, tak tomu rozumím, až kdy pokušení zmizelo, když se ti opovážlivci ztratili. Tehdy jsem si uvědomil, že mě sice bezcitné věci srazily do kolen, ale „dokud jsem se nepokořil, bloudíval jsem“. Nyní bloudím méně, protože dodržuji, co jsi řekl“. Ne, nedodržuji vždy a vše, ale snažím se o to, s každým pokušením zápasím, s každým běsem se peru, někdy i docela srdnatě.

A tak se celý život učím přijímat, co život přinesl, učím se plánovat a projektovat, ale vždy s onou výminkou „děj se tvoje vůle“. Učím se ponechat otevřená dvířka tvému neočekávanému přicházení. Snad jednou budu moci říci, že jsem se naučil tvým nařízením“.

Přelom roku byl příležitostí k ohlédnutí a vyhlédnutí. Ze všeho nejvíce na mě nakonec dýchá radost a vděčnost, že zákony života jsi vložil do světa ty a nikdo jiný. Chci mít tvůj zákon na zřeteli. Však když jsi chodil po zemi jako Jošua z Nazareta, slyšeli tě říkat: Nepřišel jsem zákon zrušit, nýbrž naplnit. Dokud nepomine nebe a země, nepomine ani jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona…“ (Mt 5,6)

„Zákon tvých úst je mi dražší než tisíce hřiven zlata nebo stříbra.“ S touto hodnotou v srdci i na rtech vcházím do nového roku a prosím: „Vyučuj mě v tom, co nařizuješ”, ať „zachovávám tvá ustanovení celým srdcem.“ Pak budu vědět, že svůj život jsem nežil marně, že měl smysl, a to smysl naplněný. A jestli v něčem změním svůj názor nebo své jednání ve směru tvého zákona, prožili opravdovou radost. Amen.

PÍSEŇ EZ 697 „Moc předivná“

1. Moc předivná nás tiše obestírá, / a proto čekám příští uklidněn. / Bůh je dnes s námi, svědčí naše víra, / a bude s námi každý nový den.

2. Ta divná dobrá moc svou sílu dá mi/ a věrně povede můj každý krok. / Jí obklopen i dnes chci zůstat s vámi / a s vámi prožít tento nový rok.

3. Mé staré srdce ještě prudce buší/ a těžce nese zlobu těchto chvil. / Ó, Pane, podej vyplašené duši/ svou spásu, již jsi pro ni připravil.

4. Máš-li však pro nás hořký kalich strastí, /jež trpce přetékají přes kraje, / my přijmeme jej, nechceme se třásti, / vždyť s námi vždy i dobrá ruka je.

5. A kdybys dopřál, Bože milostivý, / na světě radost v jasu slunečním, / pak prožitého dobře pamětlivi/ svůj život celý dáme k službám tvým.

6. Své tiché světlo, jež se jasně skvěje, / nech teple prozařovat naši noc/ a dej, ať smíme spatřit obličeje/ svých milých, které provází i moc.

7. Když po vichřici soumrak plyne tiše, / rád chorálu bych lidstva naslouchal / a za zdmi slyšel nést se výš a výše / tvých věrných dětí vděčnou píseň chval.

Oznámení

·         Bohoslužby v Třebenicích ani v Lovosicích se nekonají, podobně setkání v týdnu pro děti i dospělé. Sledujte informace, které dostanete mailem, na webu sboru i jeho facebookových stránkách: www.trebenice.evangnet.czhttps://www.facebook.com/Farn%C3%AD-sbor-%C4%8Ceskobratrsk%C3%A9-c%C3%ADrkve-evangelick%C3%A9-v-T%C5%99ebenic%C3%ADch-1343932835640321

·         Na internetu najdete další informace, bohoslužby, úvahy, písně, načtené knížky, vše v rozcestníku https://www.e-cirkev.cz/clanek/6621-Cirkev-doma/index.htm

·         Farář je připraven k rozhovoru zatím pouze telefonicky nebo elektronicky.

·         Sbírka je opět určena pro potřeby našeho sboru: svůj dar pošlete na účet sboru u banky FIO, (číslo účtu 2801233997 / 2010). Dary pro potřeby sboru označte ve zprávě pro příjemce „SBOR“. Děkujeme, že na svůj sbor myslíte.

Přímluvy + Modlitba Páně

Pane Ježíši Kriste,

děkujeme, že jsi nám dovolil se přimlouvat, prosit za druhé i sami za sebe.

Tedy tě prosíme především za všechny nemocné kolem nás, za ty u nás ve sboru, v sousedství, za naše přátele, blízké a milé, na nichž nám záleží. Za své rodiny, v nichž také někteří zdraví nejsou. Prosíme, daruj jim zdraví, zmírni jejich bolesti, prosíme, zachovej nám je.

Prosíme za nemocné, které neznáme. Myslíme s bolestí na ty, kteří zemřeli a umírají v nemocnicích, kteří jsou nemocní z pandemie i jinak. Myslíme na ty v naší zemi, v celé Evropě i v celém světě. Prosíme, zmírňuj bolest nemocných umírajících i pozůstalých.

Myslíme na všechny, kteří pomáhají: zdravotníky, lékaře, dobrovolníky i ošetřovatele. Myslíme na všechny statečné a obětavé. Myslíme na hasiče, policisty, prodavače a prodavačky, na všechny, kteří musejí pracovat, abychom my ostatní měli, co potřebujeme. Prosíme, daruj jim, kromě vědomí smyslu jejich práce, také zdraví a výdrž.

Myslíme na všechny, kteří mají strach o živobytí, kteří se dostali do existenčních problémů, na živnostníky, hudebníky, herce i zaměstnance v kultuře. Prosíme, ať víme, jak jim pomoci.

Prosíme za všechny, kteří upadají do strachu i depresí vlivem špatných zpráv i osamělosti. Prosíme, ať je umíme potěšit my i ostatní.

Prosíme za celý svět. Pane Ježíši Kriste, daruj světu svou lásku.

Společně se modlíme modlitbu Páně:

Otče náš,

který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé.

Přijď království tvé.

Buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi.

Chléb náš vezdejší, dej nám dnes.

A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.

A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.

Neboť tvé jest království, i moc, i sláva na věky. Amen.

Požehnání

Všechno je vaše, ať svět nebo život nebo smrt, přítomnost nebo budoucnost, všechno je vaše, vy pak jste Kristovi a Kristus je Boží. Sám Pán pokoje ať vám uděluje pokoj vždycky a ve všem. Pán se všemi vámi. Amen. (1K 3,22 + 2Te 3,16b)

PÍSEŇ EZ 200 „V tvé síle, Pane Bože můj“

1. V tvé síle, Pane Bože můj, / všem bouřím vzdoruji / a mořem času v přístav tvůj / bezpečně dopluji.

2. Ať hrozí temné úskalí, / neb děsí hukot vln, / tvá moc vln hory povalí / a zachrání můj člun.

3. Mé kormidlo ty řídě sám, / utišíš příval pěn, / že dravým moře hlubinám / neklesne loď má v plen.

4. Hle, v dáli spásy kyne břeh / a blaha svítá kraj! / Tam v přístav řiď mé lodi běh / a v svůj dej vstoupit ráj!

 

Datum: |
Nechci nic propásnout
Z Církve ČCE
#

#

#

#

#

Administrace