Bohoslužby 10. 1. 2021

Domácí bohoslužby, Třebenice 10. 1. 2021

Pozdrav

 „Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.“

Milost vám a pokoj, od Boha, Otce našeho a Pána Ježíše Krista.

Pozvedám své oči k horám: Odkud mi přijde pomoc? Pomoc mi přichází od Hospodina, on učinil nebesa i zemi. (Žalm 121,1-2)

PÍSEŇ  EZ 602, Svou víru s nadějí

1. Svou víru s nadějí spolu vyznávejme / Boha Otce mocného, Tvůrce nebe i země.

2. Svou víru vyznejme v Syna jediného, / Pána svého Ježíše, Spasitele našeho.

3. Z Marie narozen, neb svatý Duch tak chtěl, / utrpením pokořen, v hrůze kříže zemřít šel.

4. Ráno dne třetího byl vzkříšen, z hrobu vstal. / K svému Otci v nebesích vrátil se jak mocný Král.

5. Z trůnu Panovníka sám na svět přijde zas, / aby soud svůj vyhlásil národům v poslední čas.

6. Svou víru vyznejme v moc Ducha svatého, / který církev shromáždil k spáse lidu věrného.

7. Hříchů odpuštění, ze smrti vzkříšení / s nadějí vyznávejme, též i věčné spasení.

8. Náš Pane laskavý, slyš naše vyznání, / milostí svou obdařuj, dávej své požehnání.

Modlitba

Hospodine, Otče celého světa, Otče náš,

chceme ti děkovat za život svůj i životě jako takový. Přesto, že je nám někdy docela těžko, třeba teď, protože je tady hrozba, jíž se nelze snadno zbavit, přesto, že život není snadný nikdy, jsme rádi, že tu můžeme být. Život je dobrý dar a dobrá příležitost.

A život je také úkol. A ne snadný. Život nese spoustu pokušení i ohrožení. Vidíme je na sobě i na těch kolem nás.

Právě proto jsme rádi, že víme o tobě jako o zdroji moudrosti i povzbuzení. S tebou máme víc sil, víc naděje.

A tak prosíme: nedávej nám jen zdraví těla a jen hodně klidu, i když obojí pro nás tolik znamená. Dej nám i lidem kolem nás také zdravého ducha a zdravý rozum. Dávej všem schopnost slyšet a přijímat, co je pravdivé, správné a dělit se o to s druhými.

Dávej nám i lidem kolem nás také zdravou víru. Dávej všem dobré zakotvení nikoli na zemi, nýbrž ve věčnosti. Dávej celému světu sebe jako základ i střechu. Dávej všem své slovo - Slovo života.

Pak budeme i zdraví - tolik, kolik je potřebí a budeme mít klid, kolik potřebujeme. Amen.

Čtení z Bible: 

Toto jsou slova dopisu, který poslal prorok Jeremjáš z Jeruzaléma přesídlencům, zbytku starších, kněžím, prorokům a všemu lidu, které přestěhoval Nebúkadnesar z Jeruzaléma do Babylónu, když musel odejít z Jeruzaléma král Jekonjáš, královna, dvořané, velmožové judští a jeruzalémští i tesaři a kováři. Poslal jej po Eleasovi, synu Šáfanovu, a po Gemarjášovi, synu Chilkijášovu, které vyslal Sidkijáš, král judský, k Nebúkadnesarovi, králi babylónskému, do Babylónu. „Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele, všem přesídlencům, které jsem přestěhoval z Jeruzaléma do Babylónu: Stavějte domy a bydlete v nich, vysazujte zahrady a jezte jejich plody. Berte si ženy, ploďte syny a dcery. Berte ženy pro své syny, provdávejte své dcery za muže, ať rodí syny a dcery, rozmnožujte se tam, ať vás neubývá. Usilujte o pokoj toho města, do něhož jsem vás přestěhoval, modlete se za ně k Hospodinu, neboť v jeho pokoji i vy budete mít pokoj. (Jr 29,1 –7)

Zamyšlení (kázání)

Bible připomíná, že zajetí Izraelců v Mezopotámii (v Babylóně) v 6. století před Kristem patřilo k nejsmutnějším epochám starověkých dějin Izraele. Možná jako Bílá Hora pro české dějiny, tragická a dalekosáhlá, jejíž neblahé dědictví dodnes poznamenává kulturní i politickou situaci. Možná, že babylónské zajetí v šestém století před Kristem dodnes poznamenává situaci Izraele.

Tento exil trval přes padesát let, nepočítaje v to dobu, kdy se k národní tragédii již schylovalo, ani dlouhou dobu, kdy se z ní národ dostával (popravdě řečeno úplně se z ní nedostal nikdy). Genocida jako z encyklopedie: života a práce schopní byli deportováni na různá místa přes tisíc kilometrů od domova, ostatní byli prostě pobiti. Nebylo kde se učit rodné řeči, kde a jak dodržovat staré kulturní tradice a hlavně, kde vyznávat Hospodina. Nebyl chrám, pro Izrael naprosto nezbytný pro náboženský život.

To byl důvod k celonárodnímu žalu. „Při řekách babylónských, tam jsme sedávali a plakávali, rozpomínajíce se na Sion.“ (Ž 137) Vyhnanci se snažili situaci přežít, alespoň trochu si zvyknout a pronést svou národní i náboženskou svébytnost do lepších časů, jestli přijdou: nezapomenout písně a modlitby, tradice i stará vyprávění, nezapomenout, odkud a z čeho čerpali otcové síly, sebeúctu i naději.

V tom měli velký úkol proroci. Měli trojí úkol: za prvé ukázat, že to zlé, co lid potkalo, nebyla náhoda nebo osud, nýbrž nějak souvisí se životem Izraele předtím. Smutná situace měla ty, kteří ji prožívali, vést k nějaké sebereflexi, možná přehodnocení. Za druhé měli proroci ukázat, že zajetí není „na věčné časy a nikdy jinak“, nýbrž skončí. Kdy? Podle Boží vůle. Třetí úkol proroků bylo sdělit, že přijde Mesiáš. Bez bližšího určení, bez podrobností. Ale je na co se těšit.

Prorok ve Starém zákoně není věštec, nýbrž ten, kdo vidí přítomnost do hluboké hloubky i široké šířky. Jakoby Božíma očima. Jenže zatímco ostatní proroci „nadějně předpovídali“, že zajetí za chvíli skončí, prorok Jeremjáš promluví jiným hlasem, velmi osamělým.

Od Jeremiáše by jeden čekal, že bude vyzývat k boji s Babylónem, k odchodu, k exodu jako za časů Mojžíše, opustit bezbožný Babylón. Vždyť něco podobného Jeremjáš říkal léta, ale dříve. Ještě před tím, než okupant Nebúkadnésar přepadl Jeruzalém, tehdy Jeremjáš napomínal k hledání Hospodina, k emancipaci od babylónských a egyptských vlivů. Tehdy ho nikdo nebral vážně.

Ale nyní, když už je babylónský exil dokonán, ozývá se prorok jinak: „Stavějte domy a bydlete v nich, vysazujte zahrady a jezte jejich plody. Berte si ženy, ploďte syny a dcery. Berte ženy pro své syny, provdávejte své dcery za muže, ať rodí syny a dcery, rozmnožujte se tam, ať vás neubývá.“ (Jr 29,5-6)

Jako by říkal: Izraelci, vy do toho Babylóna patříte! Navzdory tomu, že jste vyvolený lid. Je to váš úděl, v něm je zahrnut soud nad vámi, váš úkol i vaše požehnání. Vy tím Babylónem máte projít, máte v něm dlouho žít! Hospodin vás nevyvolil, aby vás položil do šlechtického hedvábí. K vašemu životu patří i projít touto soutěskou, soutěskou exilu, útlaku, pohanství, pokušením infiltrace, intoxikace. 

Byl to Boží trest? Soud nebo zkouška? No, kdyby vás Pán Bůh trestal, víte za co? Zkuste přemýšlet, měli byste to vědět!

Ale nejde jen o soud a trest. Vy jste tady v Babylóně, abyste se něco naučili, abyste zmoudřeli. Abyste se naučili žít v těžkých podmínkách, abyste se naučili pomáhat si navzájem, udržet si dobrou náladu a naději, abyste se naučili nefňukat jen, ale něco dělat. Život je úkol, nikoli spánek na hedvábných poduškách. Někdy Hospodin přikáže svým odejít, utéci, jindy naopak úkol žít uprostřed překážek.

Právě tohoto proroka vnímá Bible jako jediného pravdivého proroka uprostřed falešných.

Svět je lecjak pokřivený, zohýbaný, opotřebovaný a odřený. Ale je to náš svět. Hospodin tento svět bere vážně. My jej máme také brát vážně. Vzít tento svět vážně neznamená se v něm utopit, udřít a utrápit, nýbrž vzít jej za svůj. Ne z něho utíkat, říkat, že se řítí do zkázy, že je čím dál horší, nýbrž právě v tomto podivném babylónu obstát.

To říká Jeremjáš. „Usilujte o pokoj toho města, do něhož jsem vás přestěhoval, modlete se za ně k Hospodinu, neboť v jeho pokoji i vy budete mít pokoj.“ (Jr 29,7) Milí Izraelité, usilujte o pokoj… nikoli Jeruzaléma, nýbrž Babylóna! Pohanské země!

Milí křesťané, usilujte o pokoj světa - nikoli nebeského, ideálního a duchovního, nýbrž pozemského Babylóna nápadů, pokusů a omylů, chyb i zklamání, krás i ošklivostí. Tento Babylón je vaše místo k životu a proto tady a nyní usilujte o pokoj – i babylónských modlářů, kteří vyznávají úplně jiná božstva. Vy samozřejmě budete vyznávat dál toho, kdo je vaším Pánem.

Milí křesťané, vy nepatříte do tohoto světa, vaše místo je v království nebeském, jak vyznáváte v Apoštolském vyznání víry! Ale teď tu žijete, v babylónu 21. století. Modlete se za něj, teď je to váš domov, byť přechodný.

A jestli vám to zní ještě málo nadějně, pak poslouchejte, co říká ústy Jeremjáše sám Hospodin:

 „Až se vyplní sedmdesát let Babylóna, navštívím vás a splním na vás své dobré slovo, že vás přivedu zpět na toto místo. Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti. Budete mě volat a chodit ke mně, modlit se ke mně a já vás vyslyším. Budete mě hledat a naleznete mě, když se mne budete dotazovat celým svým srdcem. Dám se vám nalézt, je výrok Hospodinův, a změním váš úděl, shromáždím vás ze všech pronárodů a ze všech míst, kam jsem vás vyhnal, je výrok Hospodinův, a přivedu vás zpět na místo, odkud jsem vás přestěhoval.“ (Jr 29,10-14)

Protože i tato země, tenhle babylón i země česká, domov můj, je od časů Ježíše Krista i jeho, Hospodinovým místem k přebývání! A my máme možnost být tady taky. S ním, spolu s ním. Amen.

PÍSEŇ EZ 530 „Snesli jsme mnohé těžkosti“

1. Snesli jsme mnohé těžkosti, ještě jich zůstává dosti, / rok pominul, jiný nastal, boj, který byl, však nepřestal.

2. Kriste, jenžs nás prve chránil / a po mnohá léta bránil, / braň nás i v tomto přítomném, / ať nezhyneme v světě zlém.

3. Vidíš, jak se všechno chýlí / a pospíchá k svému cíli, / všechno svou proměnu béře, / jako by tlouklo na dveře,

4. abys přišel a pomstil svých, / kázal přestati zlosti zlých; / proto, Kriste, ty sám braň nás / v rok tento i na každý čas

5. ode všeho škodlivého, / tobě, Pane, nemilého, / ďábla, pekla, zatracení, / antikristových mámení.

6. A dej šťastně započíti / rok tento, v dobrém tráviti, / k věčné koruně chvátati / a šťastně jí dosáhnouti.

7. Učiniž to, Kriste Králi, / všech věřících Spasiteli, / pro své jméno nejsvětější / a slávu nejdůstojnější.

Oznámení

·         Bohoslužby v Třebenicích ani v Lovosicích se nekonají, podobně setkání v týdnu pro děti i dospělé. Sledujte informace, které dostanete mailem, najdete je na webu sboru i jeho facebookových stránkách:

·         Na internetu najdete další informace, bohoslužby, úvahy, písně, načtené knížky, vše v rozcestníku https://www.e-cirkev.cz/clanek/6621-Cirkev-doma/index.htm

·         V sobotu 16. ledna se bude konat druhé zasedání 35. konventu Ústeckého seniorátu naší církve. Poprvé v dějinách církve to bude setkání elektronické, prostřednictvím internetu. Budeme myslet na všechny naše poslance i na ty, kteří jednání konventu zajišťují, aby měli dost moudrosti, klidu, aby se jednání podařilo.

·         Farář je připraven k rozhovoru zatím pouze telefonicky nebo elektronicky.

·         Sbírka je opět určena pro potřeby našeho sboru: svůj dar pošlete na účet sboru u banky FIO, (číslo účtu 2801233997 / 2010). Dary pro potřeby sboru označte ve zprávě pro příjemce „SBOR“. Děkujeme, že na svůj sbor myslíte.

Přímluvy + Modlitba Páně

Pane Ježíši Krise,

jsi pro nás znamení Boží lásky k celému světu. Proto tě smíme prosit, přimlouvat se za všechny lidi i situace, které nám dělají starosti. Slíbil jsi svým učedníkům svého Ducha, aby měli, co potřebují k životu. Proto prosíme:

Dej nám svého Ducha, aby nás naplnil moudrostí a odvahou a zaháněl strach z našich srdcí.

Dej nám svého Ducha, ať nás učí porozumění druhým, v rodinách, na pracovištích, mezi sousedy i mezi celými národy.

Dej nám svého Ducha, ať cítíme radost, že jsme přijali evangelium a umíme se o ně dělit s druhými.

Dej nám svého Ducha, ať nás podepírá svou silou, když slábneme.

Dej nám svého Ducha, ať nás vede k otevřenosti pro druhé, k solidaritě, která nás nenechá netečnými, když někdo prosím o pomoc.

Přijď, Duchu svatý, k nám a sjednoť nás, když se společně modlíme Ježíšovými slovy:

Otče náš,

který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé.

Přijď království tvé.

Buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi.

Chléb náš vezdejší, dej nám dnes.

A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.

A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.

Neboť tvé jest království, i moc, i sláva na věky. Amen.

Požehnání

Hospodin pak předcházející tě, onť bude s tebou, neopustí tě, aniž tě zanechá; a proto neboj se, ani se strachuj. Amen. (Dt 31,8)

PÍSEŇ EZ 673 „Dej odvahu včas slyšet“

1. Dej odvahu včas slyšet, / co pro nás, Pane, máš, / a přijmi dík, / že s námi počítáš.

2. Dej odvahu žít, doufat, / když není vidět cíl, / a přijmi dík, / žes lás­kou ujistil.

3. Dej odvahu dnes sloužit, / ať den je nebo noc, / a přijmi dík, / že jdeš nám na pomoc.

4. Dej odvahu se ztišit/ i mlčet před tebou / a přijmi dík/ za všechnu přízeň svou.

5. Dej odvahu mít víru, / že jediný jsi Pán, / a přijmi dík, / že nevzdálil ses nám.

Datum: |
Nechci nic propásnout
Z Církve ČCE
#

#

#

#

#

Administrace