Bohoslužby 24. 1. 2021

Domácí bohoslužby, Třebenice 24. 1. 2021

Malý návod k použití

Je dobré si připravit sváteční chvíli. Je dobré text číst nahlas, pomalu, s pauzami. V modlitbách může být prostor pro vlastní doplnění nebo ticho, lze zařadit kamkoli. Písně lze zpívat nebo text hlasitě předčítat. Ve zvukové nahrávce zní varhanní doprovod.

Je-li vás víc, můžete si po bohoslužbách povídat o nich i o něčem jiném.

Máte-li zpěvník „Svítá“, můžete uvedené písně nahradit písněmi z toho zpěvníku.

V mailu i na webu sboru najdete odkaz na youtube, kde jsou bohoslužby ve zvukové nahrávce, Mileny a Pavla Klineckých. Pustíte-li si nahrávku, můžete písně zpívat s doprovodem.

Pozdrav

 „Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.“

Milí přátelé,

zdravíme se s vámi z třebenické fary, která, žel, i dnes zůstane zavřená. Přesto se však můžeme zastavit nad Biblí, v modlitbě a při písničkách, i když každý sám nebo jen s rodinou. Věříme, že Boží moc i láska zůstávají se světem i s námi jak v dobách radostných a světlých, tak v dobách neklidných a stinných. V jaké době žijeme dnes? Asi všichni řekneme, že již bylo líp. Ale také bylo určitě i hůř, to potvrzují nejen dějiny, ale i sama Bible, která zdaleka není čtením jen o časech, kdy se daří. Myslím, že i dnes máme být zač vděční.

Přejeme vám i sobě, aby se tyto bohoslužby staly zdrojem povzbuzení, naděje i radosti. Také proto se s vámi zdravíme starým křesťanským pozdravem:

Milost vám a pokoj, od Boha, Otce našeho a Pána Ježíše Krista.

„Klíčovým slovem“ dnešních bohoslužeb bude „hloubka“. Ať tedy na začátku zazní slovo apoštola Pavla z jeho dopisu do Říma:

Jak nesmírná je hloubka Božího bohatství, jeho moudrosti i vědění! Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy a nevystopovatelné jeho cesty! (Ř 11,33)

Píseň  EZ 635 Tvá, Pane, láska

1. Tvá, Pane, láska nám sílu dává, / je jako číše vody studené. / Má sílu těšit smutnou duši / a zvednout tělo zemdlené.

2. Tvá milost, Pane, je nekonečná, / své odpuštění znovu dáváš zas! / Tvým darem je i milý úsměv / těch, kteří žijí vedle nás.

3. Ve víře dáváš nám poznat, Pane, / že nejsme sami - s námi přebý­váš. / Tvé myšlení je o pokoji/- má zase smysl život náš.

4. Tvé svaté Slovo nás moudře vede / a našim cestám ukazuje směr. / Nebývá snadné zaslechnout je/ ve světě plném různých věr.

5. Co jen je člověk, čím zasloužil si, že, Pane, ty jsi na něj pamětliv? / Pochopit nelze, snad jen žasnout! / Dík budu vzdávat, co jsem živ!

Modlitba

Je dobré a krásné, když máme za co děkovat…  Je dobré a krásné, když máme komu děkovat… Proto se v této chvíli stavíme jakoby před Tvou tvář,

Otče náš, Hospodine zástupů.

Děkujeme za dnešní ráno; není samozřejmé, že jsme se do něho probudili. Děkujeme za dnešek i včerejšek, za dny a týdny, které máme k dispozici, za léta, jichž jsme se mohli dožít, ani to není samozřejmost! Někteří z nás, mladší, děkují za roky, které jsou před nimi, jiní, starší, za množství let, na které mohou vzpomínat. Děkujeme za slušné podmínky k životu, za přiměřené zdraví. Za lidi kolem nás.

Děkujeme, že život má smysl a cíl, i když obojí musíme hledat, často pracně a opravdu do hloubky. Děkujeme, že víme o tobě, že jsme o tobě slyšeli, četli, že jsi nám vstoupil do mysli, do srdce i do svědomí. Děkujeme za dar modlitby. Děkujeme za dar Bible, za možnost číst svědectví o Tobě za tisíciletí. A děkujeme za tvé ujištění – a někdy i za naši zkušenost – že se biblické slovo promění ve tvůj hlas, ve slovo doopravdy Boží.

 Prosíme, ať se to stane i dnes nebo zítra. Ať tvé slovo slyšíme tak, abychom mu rozuměli. Abychom podle tvého slova mohli směřovat svůj život. Abychom se mohli opřít o tvou naději a především o tvé odpuštění.

Věříme, že nás slyšíš, ty, Pán světa, Bůh jediný pravý a živý, v Pánu Ježíši Kristu náš blízký přítel a bratr, v Duchu svatém naše oživení, naše krev i síla. Věříme, že naše prosby slyšíš a podle své vůle vyslýcháš. Tobě, Pane, dík. Amen.

Čtení z Bible: 

Dnešní kázání se opře o slavné vyprávění o dvou stavitelích. Ježíš to vypráví ve dvou podobách, v Matoušově a v Lukášově evangeliu, vždy tak uzavírá své větší slovo: Kázání na hoře, a Kázání na poli. Podobenství o dvou stavitelích je známější ze závěru Matoušova evangelia, z Kázání na hoře, my jej dnes uslyšíme z evangelia podle Lukáše, z kapitoly šesté:

Víte, komu se podobá ten, kdo slyší tato má slova a plní je? Je jako člověk, který stavěl dům: kopal, hloubil, až položil základy na skálu. Když přišla povodeň, přivalil se proud na ten dům, ale nemohl jím pohnout, protože byl dobře postaven. Kdo však uslyšel má slova a nejednal podle nich, je jako člověk, který vystavěl dům na zemi bez základů. Když se na něj proud přivalil, hned se zřítil; a zkáza toho domu byla veliká.“ (L 6,47-49)

Zamyšlení (kázání)

Podobenství o dvou stavitelích patří mezi nejznámější novozákonní texty. Je přehledné a srozumitelné. Říká stručně, že pro život je třeba mít dobré základy. Je dobré neklouzat po povrchu. Vlastně se stejná metaforika používá dodnes, pojmy jako stavba, základ, architektura, podloží nebo stabilita patří do běžného slovníku nejen stavařů, ale i lékařů, právníků, ekonomů i filosofů.

Celé téma vzbudí jedinou otázku: co je tím pevným základem života? Skoro bych si dovolil takový malý test: zkusme si říci, co je základem našeho (vašeho) života? Možná to nebude jedna věc, ale víc… zdraví, rodina, bydlení, práce, koníčky, knížky, filmy, hudba, nějaký vztah, nějaký životní postoj? Nebo spokojenost, štěstí? Nu ty jsou spíš důsledkem dobrých základů, než jejich příčinou. Nebojme se a zkusme to! Co je základem mého života? Nebo nás to nezajímá? Dobrý základ je důležitý ve stavebnictví i třeba ve vzdělání, ve výchově dětí i ve zvuku rockové kapely, v životě to nebude jinak!

Před čtením Bible jsme slyšeli, že podobenství o dvou stavitelích je v Bibli ve dvou verzích. Bereme vážně obě, nelze o jedné z nich říci, že je lepší nebo původnější. Třeba Ježíš podobenství vyprávěl častěji, byl zvyklý jím končit své přednášky nebo kázání. Nebo si toto podobenství různí lidé pamatovali různě. Ty verze se od sebe liší jen trochu, něco mají společné a v něčem se odlišují. Nás bude dnes zajímat to odlišné.

Matoušova verze mluví o stavitelích, kteří si postavili domy na různých základech. Není řeč o tom, jak kdo staví, nýbrž na čem staví. První muž postavil dům na skále, druhý na písku. Když přišla přívalová vlna, dům na skále vydrží, na písku nikoliv. Ti muži se liší podle toho, jestli slyší slova Ježíšova a plní je, nebo neplní: „A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je…“ (Mt 7, 24 a 26) Ona „slova Ježíšova“ zazněla předtím, v Kázání na hoře.

Jenže co znamená „slyšet slova Ježíšova a plnit je“ v běžném životě? V Kázání na hoře i v Kázání na poli je toho dost: „blahoslavení tiší, milosrdní, pronásledovaní pro spravedlnost, pokoj působící, nehněvejte se jeden na druhého, nenech se pokoušet, neopouštěj svého životního partnera, mluv vždycky pravdu, nestarejte se tolik o své jídlo a oblékání“ a řada dalších…

To jsou ty dobré základy, dům na skále? Stačí to? Vlastně Desatero! Jenže jsou tisíce možností, jak je dodržovat. Vezměte jen takové: „nebudeš mít jiné bohy mimo mne“? (Ex 20, 3) Jak to v praxi vypadá? Nebo takové Slyšeli jste, že bylo řečeno: Nezcizoložíš. Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci.“ (Mt 5,27-28)

Co znamená „plnit Ježíšova slova“?  Jsme oprávněně nedůvěřiví, nic u nás nemá automaticky a bez ptaní „nejvyšší pravdu“, ať Bible svatá promine, ale ani ona ne! Cítíme nutnost věci promyslet, probrat s přáteli, nechat si čas na rozmyšlenou… Co práce to dá, promyslet a pochopit základy života!

I druhá, Lukášova verze podobenství začíná „kdo slyší tato má slova a plní je“, případně „kdo slyšel a nejednal podle nich“. Ale tady nejde jen o to, na jakých základech kdo staví, ale jak se k nim dostal. Špatný stavitel postavil svůj dům rychle, bez námahy. Zato dobrý stavitel „kopal a hloubil“. Neboli: chce-li člověk mít dobré základy, musí kopat a hloubit. A zřejmě to bude chvíli trvat.

Lukášovská verze jako by rozuměla naší situaci. Není snadné se dokopat a „dohloubit“ pravých základů života. Dobré základy života nejsou na povrchu věcí, dějů a skutečností. Je nutno je odkrývat, to stojí čas a námahu. Dovolím si říci, že ani v Bibli nejsou tyto základy k mání na povrchu a rychle. Svědčí o tom mnoho smutných příkladů v dějinách, kdy ve jménu „biblického Božího slova“ se dělo mnoho nespravedlivostí, ukrutností, válek a dalších zločinů.

Kdo slyší slova Ježíšova v Kázání na poli a plní je, bude podoben muži, který kopá a hloubí. Před chvílí jsme se ptali, co to znamená „slyšet slova Ježíšova a plnit je“? Musíš kopat a hloubit. Máš na to celý život. Nikdy nebudeš hotov. Každý den bude tahle otázka žádat odpověď: ráno vstaneš, umyješ se, nasnídáš, půjdeš do školy, do práce, nebo třeba k doktorovi, večer ti přijde návštěva nebo budeš koukat na televizi, číst knížku… A pořád půjde o to, co znamená „slyšet slova Ježíšova a plnit je“? Někdy půjde o etiku: mám tomu, kdo mně ublížil, napsat sprostý dopis, nebo mu mám odpustit? Jindy půjde o náladu: co udělat pro to, abych se cítil méně otrávený než včera, nebo abych povzbudil toho, kdo je na tom zle? Sváťa Karásek napsal v jedné písničce: „mám se dneska učit řeči, neb číst román klasickej“? Jak to dopadlo, nepřejte si slyšet. Ale to všechno jsou kroky, krůčky, v nichž buď kopeme do hloubky, nebo ne.

Někdy se ti daří, jsi zdráv, nic tě nebolí na těle ani na duši. Fajn, i tady jde o to, co s tím uděláš, jak moc dáš svou radost najevo, jak se o ni rozdělíš, kolikrát se zasměješ i na druhého usměješ… Někdy se nedaří, ale i tady se pořád nabízí „kopat a hloubit“ a ptát se, kde vzít dobrou a trvalou naději, že zítra bude líp.

Lukášova verze podobenství připomíná, že ani v křesťanství nejde všechno jako po másle. Ale to je také naděje: musíš kopat a hloubit, protože ten základ leží hlouběji, než sis myslel. Ale kdo hledá, najde, kdo kopá a hloubí, bude odměněn. Není řečeno, za jak dlouho stavitel bude hotov, asi je to práce na celý život. Ale dobrý a spolehlivý základ je připraven pro každého. Kdo hledá základ svého života v Ježíši Kristu, kdo vezme vážně (pozor, neříkám „doslova“!) Kázání na hoře, o odměnu nepřijde. Tomu pevně věřím. Ale chce to trpělivost.

Existuje pro to nějaký důkaz? Oba stavitelé se v podobenství přesvědčí až ve chvíli, kdy přijde bouře. Lukášovský text má „povodeň“ a proud“, evangelium podle Matouše má „příval, zvednuté vody a vichřici“. To jsou obrazy životního otřesu, kde nepevné se hroutí, netrvalé praská a padá. Jedině tato situace přináší důkaz. Upřímně řečeno, raději budu žít bez důkazu. Ale může to přijít a žel to přichází. Pak se ukáže.

Ale jiný důkaz není.

Nakonec si můžeme všimnout, jak Ježíš své podobenství vykládá. Užívá při tom dvou sloves: slyšet a jednat: „kdo slyší má slova a jedná podle nich“. „Slyšet“ se děje uvnitř, to je přemýšlení, meditace, modlitba. Také třeba zpívání nebo kázání při bohoslužbách. „Jednat“ se děje navenek, to je akce rukou a nohou, mysli a úst.

Důležité je obojí: slyšet i jednat. Vnitřní a vnější život od sebe nelze oddělit. Kdo slyšel o dobrém základu života, kdo jej přijal, postaví na něm své „slyšení“ i „jednání“. Bude „kopat a hloubit“, ale je veliká naděje, že když přijde příval, stavba života vydrží. To je dobrá naděje. Amen.

Píseň EZ 130 „Můj Pane, z hlubin volám“

1. Můj Pane, z hlubin volám. / Úzkostný hlas můj slyš. / Kéž sluch svůj, lkám-li zdola, / v lítosti nakloníš. / Dbát míníš-li však bděle na lidskou zvrácenost, / kdo obstojí pak cele? / Kdo byl by hříchu prost!

2. U tebe odpuštění / v bázni však nalézám, / bez bázně milost není: / žít bez ní, k smrti, sám? / Já doufám v Pána svého! / Tak doufá duše má: / v naději slova jeho / vstříc jde mu, sevřená.

3. Tak čekám svého Pána: / Zvěst slova, jež dá žít, / víc čekám než svit rána / stráž noční na stráži. / Ó čekej, Izraeli, / v Pánu dost milosti! / Lítost mu v srdci velí, / z hříchu tě vyprostí.

Oznámení

·         Bohoslužby v Třebenicích ani v Lovosicích se nekonají, podobně setkání v týdnu pro děti i dospělé. Sledujte informace, které v případě změny dostanete mailem, najdete je na webu sboru i jeho facebookových stránkách:

·         Na internetu najdete další informace, bohoslužby, úvahy, písně, načtené knížky, vše v rozcestníku https://www.e-cirkev.cz/clanek/6621-Cirkev-doma/index.htm

·         Do sboru přišlo nové číslo Českého bratra, kdybyste je chtěli dříve, než se sejdeme osobně, můžete se stavit na faře, nebo dejte vědět, my vám je dovezeme. 

·         Farář je připraven k rozhovoru zatím pouze telefonicky nebo elektronicky.

·         Sbírka je opět určena pro potřeby našeho sboru: svůj dar pošlete na účet sboru u banky FIO, (číslo účtu 2801233997 / 2010). Dary pro potřeby sboru označte ve zprávě pro příjemce „SBOR“. Děkujeme, že na svůj sbor myslíte.

Přímluvy + Modlitba Páně

Hospodine, Pane náš,

děkujeme za naději, že má cenu hledat dobré základy života.

Prosíme za síly pro nás i pro druhé. Za síly k odpuštění těm, kdo nám ublížili nebo ubližují. Za odvahu k prvnímu podání ruky nebo k úsměvu tam, kde dříve vládlo jen mrazivé ticho.   

Prosíme za naději pro budoucnost pro nás i pro druhé. Myslíme na všechny, kteří jsou nemocní, na ty, jimž někdo zemřel, na ty, kteří se dostali do existenčních potíží. Myslíme na ty, kterým krachuje podnikání, na všechny, kteří přišli o práci, o střechu nad hlavou, nebo o rodinné zázemí. 

Myslíme na ty, kteří ze strachu nebo ze zbabělosti ubližují, kradou, podvádějí a lžou. Myslíme na jejich oběti.

Myslíme na ty, jichž se zmocňuje beznaděj, deprese, vztek nebo malomyslnost.

Myslíme na všechny, kteří se obětavě snaží pomoci tam, kde je to potřeba. Myslíme na všechny, kteří stojí pevně ve své práci a dělají, co je třeba dělat, i když jsou unaveni. Myslíme na všechny, jimž hrozí vysílení.

Myslíme na země, v nichž se hýbe politická situace: myslíme na pronásledovaný lid v Bělorusku, na Tchaj-wanu. Myslíme na lid Spojených států, který začíná novou epochu svých dějin.

Myslíme na všechny, jimž se děje bezpráví kvůli barvě pleti, náboženství nebo jiným odlišnostem.

Za všechny prosíme, daruj jim dobrou naději, vytrvalost v jejich zápase a pomoc jejich okolí. A jestli my jsme tím okolím, inspiruj nás svým Duchem k dobrým nápadům. 

Společně se modlíme Ježíšovými slovy:

Otče náš,

který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé.

Přijď království tvé.

Buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi.

Chléb náš vezdejší, dej nám dnes.

A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.

A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.

Neboť tvé jest království, i moc, i sláva na věky. Amen.

Požehnání

Požehnej tobě Hospodin, a ostříhej tebe. Osvěť Hospodin tvář svou nad tebou a buď milostiv tobě. Obrať Hospodin tvář svou k tobě a dej tobě pokoj. (Nu 6,24-26)

Píseň  EZ 253 „Můj klenote ze všech nejkrásnější“

1. Můj klenote ze všech nejkrásnější, / můj dobrý Pane Ježíši, / jak dobrá je tvá vláda! / I tíha dní / se promění, / když dlaň se ve tvou vkládá.

2. Tvá láska skvostem mi je, předrahá, / na zemi všechno přesahá, / zůstane navždy ryzí. / Úzkosti hlas, / bolesti čas / od ní mě neodcizí.

3. Den krátí se. Ty zůstaň, s námi bdi / i v této chvíli poslední, / Ježíši, věrný Pane. / Ať světlo tvé / nám nezhasne, / do temnot světa vzplane!

 

Datum: |
Nechci nic propásnout
Z Církve ČCE
#

#

#

#

#

Administrace